Lída Rakušanová: Bude stačit lockdown light?

23. říjen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Vláda si může „lehčí“ verzi lockdownu dovolit pouze za předpokladu, že si každý z nás uloží ještě mnohem důslednější osobní

„Covid-19 není vědecký fenomén. Je to přírodní katastrofa,“ řekl uprostřed léta v jednom z rozhovorů epidemiolog Christian Drosten, hlavní vědecká autorita v boji s pandemií v Německu.

Naznačit tím zřejmě chtěl, že jde o jev obdobně nevypočitatelný. Řekl ale také, že zvládá-li Německo tento boj úspěšněji než ostatní státy, není to proto, že by Němci měli líp zorganizované zdravotnictví nebo líp vybavené nemocnice.

Čtěte také

Je to jednoduše proto, že zareagovali o pár týdnů dřív než ostatní. A s předstihem vyhlašují omezující opatření dodnes. Tím pádem si ale mohou dovolit zostřovat je vždycky jen tam, kde se už původ nákazy nedá dohledat. Nejvíc je toho času postižen okres Berchtesgaden na jihovýchodě Bavorska, kde se sedmidenní průměr na 100 tisíc obyvatel náhle dostal nad 250 nakažených a bavorská vláda na něj uvalila cosi jako mírnější lockdown.

Na jaře zaváděla protikoronová opatření s předstihem i Česká republika. Pak ale, a bohužel nejen v souladu s marketingovými poradci premiéra, ale zrovna tak i se zdejším celonárodním sklonem k „pangejtismu“, následovalo bezstarostné léto, jehož způsob se hned v září ukázal být, volně podle Vančury, ne poněkud, ale velmi nešťastným.

Důslednější osobní lockdown

Drostenem předpovězená „přírodní katastrofa“ postihla Česko v rozsahu, který nemá v Evropě obdoby. Na 100 tisíc obyvatel se tady v průměru počítají nakažené osoby na prstech obou rukou po stovkách. Jen v Klatovech, což není v celorepublikovém srovnání žádný extra zamořený hotspot, se jejich počet blíží k šesti stům na 100 tisíc obyvatel.

Čtěte také

Za těchto okolností je vskutku s podivem, že vláda nesáhla k opatřením ještě razantnějším, než jsou ta z poloviny tohoto týdne. Z postupu, který zvolila, je totiž jasně patrné lavírování mezi ohledem na kapacity nemocnic a snahou pokud možno nepoškodit ekonomiku. Zda tenhle postup à la nažraný vlk a celá koza může vyjít, je ovšem velká otázka.

Podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky se totiž zdaleka nejvíc lidí nakazí v zaměstnání. Do konce minulého týdne se jich jenom v měsíci říjnu nakazilo v práci skoro 27 tisíc. V září jich podle hygieniků bylo z celkového počtu pozitivně diagnostikovaných pravděpodobně až 60 procent. Od začátku epidemie onemocnělo covidem-19 na svých pracovištích z celkového počtu více než 200 tisíc případů kolem 70 tisíc lidí.

Lída Rakušanová

Jak je vidět, nějak zásadně zredukovat podíl nakažených v zaměstnání nedokáže ani home office, jakkoli by bez něj byla situace nepochybně mnohem horší. Vláda přesto zvolila „lockdown light“. Ten ale může vyjít jen za předpokladu, že si každý z nás uloží k tomu vládnímu ještě mnohem důslednější lockdown osobní. Jinak nás covid-19 uvězní ne na týdny, ale na měsíce.

Autorka je komentátorka Českého rozhlasu

Spustit audio