Lukáš Jelínek: ANO se vydalo na lov nových voličů, první na ráně jsou Okamurovi
Emoce, které v posledních týdnech hýbou Sněmovnou, nejsou dány jen střetem mezi vládními a nevládními stranami, ale také přetahovanou uvnitř opozice. To pak neváhá šéf SPD Tomio Okamura nad valorizací penzí řečnit sedm hodin nebo lídr ANO Andrej Babiš strašit demonstracemi důchodců.
V dolní parlamentní komoře tvoří opozici pouze dvě protestní hnutí. Okamurovu Svobodu a přímou demokracii lze do jisté míry pasovat i na antisystémový subjekt, zatímco Babišova Akce nespokojených občanů měla původně za cíl vylepšit stávající model, vystřídat staré politiky novými a posílit roli expertízy.
Čtěte také
Časy se však mění a hnutí ANO s nimi. Na počátku oslovovalo frustrované středopravicové voliče. Ještě v Sobotkově kabinetu hrálo vedle levicových sociálních demokratů spíše středovou roli. I později pod premiérem Babišem měla ČSSD problém prosadit svoje představy o daňovém, důchodovém a sociálním systému.
V té době už ale ANO pracovalo na tunelování elektorátu jak sociálních demokratů, tak komunistů, kteří Babišovu vládu jistili ve Sněmovně. Definitivně doleva se posunulo poté, co vyštípalo ČSSD a KSČM z poslaneckých lavic. Velkou část jejich voličů převzalo, byť třeba v případě příznivců sociální demokracie se v klání o Pražský hrad ukázalo, že jenom třetina z nich dala hlas Babišovi.
Čtěte také
Pokud chce ale ANO dál růst, musí lovit čerstvé dušičky. Nyní má spadeno na sympatizanty SPD. Již v prezidentské kampani Babiš pracoval se slogany i vizuálním stylem okamurovců – ať už šlo o válku na Ukrajině, nebo o odpor vůči Fialovu kabinetu. SPD ale nehodlá dát svoji kůži lacino a co chvíli se snaží dokazovat, že ANO je s to koketovat i se středopravicovou koalicí.
Fakt je, že ANO touží po návratu do Strakovky – a k tomu potřebuje partnery. Spolupráci s SPD vylučuje a voličům sděluje, že Okamura nikdy s nikým vládnout nebude. Kdo ale potom Babišovi jako potenciální spojenec zbývá?
Čtěte také
Hnutí ANO se proto pokouší překreslit politickou mapu s cílem eliminovat tradiční střet levice s pravicí a místo něj rozpoutat boj konzervativců s progresivisty. ANO tím napodobuje sociální konzervativismus polské vládní strany Právo a spravedlnost.
Vymezuje se zejména vůči Pirátům, Zeleným či liberální části TOP 09. Nevoní mu novoty v environmentální politice či ve vztahu k menšinám a vlichocuje se lidem toužícím po světě, jaký tu býval kdysi.
Poměřování svalů
Tímto způsobem se ANO může přiblížit občanským demokratům a lidovcům, mezi jejichž stoupenci mají pojmy jako tradice, vlast nebo národ silný zvuk. O příbuznosti v ekonomickém programu hovořili okolo voleb 2017 i politici ODS, včetně dnešního ministra financí Zbyňka Stanjury. Není ostatně náhodou, že superhrubou mzdu pohřbily rukou společnou a nerozdílnou ODS, ANO a SPD.
Čtěte také
Aby se ale ANO mohlo stát vůdčí silou či aspoň součástí kabinetu, musí přidat. Dnes je nejsilnější samostatnou stranou, jak ale ukázal čerstvý volební model agentury Kantar, první na pásce by byla koalice Spolu.
Babiš sice tvrdí, že řídí catch-all party, taková však dosahuje na fanoušky levého středu i pravého středu, ne ale na umírněné i antisystémové voliče. Ani pro střet konzervativců s pokrokáři se nehodí. Nemluvě o tom, že hotovou učebnicí progresivismu je šest let stará Babišova kniha O čem sním, když náhodou spím.
Sázkou na jistotu pak je opanování opozičního prostoru, v první řadě v Parlamentu. Proto až se opět rozjede další kolo obstrukcí, vězme, že jejich motivem je i poměřování si svalů mezi opozičními předáky.
Autor je politický analytik
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
