Petr Hartman: Návratu Babiše do křesla premiéra by neměl bránit lustrační zákon, ale výsledek voleb
Pokud by platil lustrační zákon v podobě z 90. let minulého století, nestal by se Andrej Babiš ministrem financí, natož premiérem. Vzhledem k jeho problematickým kontaktům s komunistickou státní bezpečností před listopadem 1989 se totiž nemůže prokázat negativním lustračním osvědčením.
Právě jeho předložení bylo jednou z podmínek výkonu funkce ministra či premiéra. Andrej Babiš měl „štěstí“, že od roku 2014 se lustrační zákon na tyto posty nevztahuje. Proto mohl být téměř čtyři roky ministrem financí a později další čtyři roky premiérem. Do těchto významných funkcí mu pochopitelně nepomohla pouze mírnější verze lustračního zákona, ale především výrazný úspěch hnutí ANO ve sněmovních volbách.
Čtěte také
Andrej Babiš v nich získal podporu i s vědomím, že v jeho minulosti existuje temná kapitola kontaktů s komunistickou státní bezpečností. Právě na jeho příkladu se ukazuje, že pro určitou část společnosti není dění před zhruba 30 lety to nejdůležitější, alespoň z pohledu výběru politické reprezentace.
Navíc jsme v minulosti byli svědky desítek sporů, ve kterých lidé uspěli s tvrzením, že s komunistickou státní bezpečností nespolupracovali vědomě. Očistili se a získali negativní lustrační osvědčení především na základě výpovědí bývalých pracovníků komunistické státní bezpečnosti. Podobné výroky vyvolávaly pochybnosti o věrohodnosti takovýchto svědectví a o rozsudcích založených na nich.
Porazit Babiše ve volbách
Stejně by na tom byl i Andrej Babiš. Rovněž on opakovaně vyhrával soudy s přispěním výpovědí takovýchto lidí. Nebýt verdiktu slovenského Ústavního soudu, měl by v ruce nyní negativní lustrační osvědčení.
Čtěte také
Zkrátka existence lustračního zákona byla po pádu komunistického režimu velmi důležitá. S postupem času se však spíše změnila v určitý symbol postoje k totalitnímu systému a k lidem, kteří ho aktivně drželi při životě. Po více než 30 letech po listopadu 1989 nedává příliš smysl zpřísnit lustrační zákon. Tím spíš, že jsme s jeho mírnější verzí dokázali přežít osm let.
V roce 2023 by se spíše očekával návrh na jeho definitivní zrušení. Současná snaha vlády vrátit do něj povinnost vykázat se negativním lustračním osvědčením pro premiéra a ministry vyvolává podezření, že je motivována především osobou Andreje Babiše. Pokud se skutečně stávající vládní koalice obává po příštích sněmovních volbách návratu šéfa hnutí ANO do premiérského křesla, má tomu zabránit bez změny lustračního zákona.
Stačí ho ve volbách porazit. Pokud by v nich Andrej Babiš drtivě vyhrál a disponoval ve Sněmovně většinou, potom si lze jen těžko představit, že by se nestal opět premiérem. Měl-li by mu v tom bránit pouze lustrační zákon, mohl by ho stejně bez problémů změnit.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.