Luboš Palata: Smyslem cesty na Tchaj-wan je podpora demokracie, ne separatismu
Cesta na Tchaj-wan je zřejmě jedinou zahraniční cestou předsedy českého Senátu a senátní delegace, o které se za posledních víc než dvacet let mluví kvůli jejímu významu.
Miloš Vystrčil v ní dokončuje misi svého předchůdce, mnohem viditelnějšího politika jejich společné ODS, zesnulého Jaroslava Kubery.
Čtěte také
Jistě, pro Tchaj-wan by měla svoji symboliku, i kdyby se konala, jako desítky a desítky jiných předchozích výjezdů šéfa Senátu, bez většího zájmu české veřejnosti. Zcela nebývalý rozměr, který výrazně přesahuje hranice Česka, dala cestě nevybíravá reakce zdejší čínské ambasády, která se ještě v době, kdy cestu oznámil Jaroslav Kubera, začala chovat, jako kdyby jí to tady patřilo.
Možná si to v Pekingu, potažmo na čínské ambasádě v Praze skutečně mysleli, vždyť seznam politiků, a především bývalých politiků, které česko-čínské kšefty tak či onak živí, je v Česku nebývalé dlouhý. Nemluvě o největším fandovi komunistické Číny, prezidentovi Miloši Zemanovi.
Poslední demokratická část Číny
Jenže v případě Číny, a to i mezi voliči Miloše Zemana, funguje v Česku cosi jako zdravý selský rozum. Komunistická Čína si srdce Čechů nezískala a zřejmě jen tak nezíská, i kdyby pražská fotbalová Slavie hrála finále Ligy mistrů.
Čtěte také
Výsledky dalších čínských investic v Česku jsou totiž prachmizerné, jejich objem zanedbatelný, podmínky pro české firmy na čínském trhu špatné. A část Čechů také vnímá, že šrouby utahující čínská diktatura s komunistickým nátěrem není nic, v čem by chtěli žít.
Faktem prostě je, že ještě před úvahami Jaroslava Kubery a neadekvátní reakcí čínské ambasády a českých spojenců Pekingu, Čína v Česku s Tchaj-wanem prohrávala. Rozhodně to není proto, že by Češi ze své podstaty nějak podporovali separatismus, ale tak nějak podvědomě cítí, že s Tchaj-wanem to je složitější, než že by to byla slovy Pekingu jen „vzbouřenecká provincie“.
Ono se lze totiž na Tchaj-wan, který sám sebe oficiálně nazývá Čínská republika, dívat úplně opačně. Jako na poslední část Číny, která po postupné komunistické likvidaci autonomie Hongkongu je demokratickou společností. Která dodržuje lidská práva, kde jsou nezávislé soudy a platí svobody, které i my Češi chceme, aby platily.
Cesta předsedy českého Senátu, kterou podpořily desítky politiků z celého světa, má význam právě v podpoře demokratické Číny. Pokud by podobným směrem šla i Čína pevninská, nenarážela by Vystrčilova návštěva ani na takový odpor Pekingu, ani by nevzbuzovala takový zájem. Bohužel je tomu naopak a je možné jen doufat, že v budoucnu se to změní. Že se celá Čína změní v obdobu Čínské republiky, která je dnes na Tchaj-wanu. Svět by pak byl o něco lepším místem k žití.
Autor je komentátor Deníku
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
