Luboš Palata: Polsko mohutně odstartovalo stavbu jaderných elektráren. Česko pospává
Polsko je zatím z pohledu jaderné energetiky bílým místem na mapě. V roce 1982 sice polští komunisté začali v Zarnowci nedaleko pobřeží Baltického moře stavět atomovou elektrárnu. Ale po sedmi letech byla vzhledem k tehdejšímu téměř státnímu bankrotu Polska stavba zastavena.
Teď se ale zdá, že Polsko předběhne Českou republika, která sama sebe pokládá za středoevropskou atomovou velmoc. V rychlosti výstavby, a dokonce i v instalovaném výkonů jaderných elektráren.
Čtěte také
Polská vláda premiéra Mateusze Morawieckého totiž na konci října dotáhla mezivládní rozhovory s americkou vládou. A pověřila výstavbou první polské jaderné elektrárny americký koncern Westinghouse. A aby toho nebylo málo, pouhých pár dní poté přišlo oznámení o tom, že další jadernou elektrárnu postaví Jižní Korea.
Přestože se nejednalo o blesk z čistého nebe, americko-polská jednání na toto téma probíhala už od roku 2020, je současná polská rychlost pozoruhodná. Přestože v případě Dukovan se jedná o dostavbu reaktoru k už existující jaderné elektrárně, bude první polský reaktor na zelené louce podle současných plánů Varšavy spuštěn už v roce 2033. Tedy dva roky před novým reaktorem v Dukovanech.
Silná, bezpečná a robustní energetika
Trochu to připomíná příběh se zemním plynem. Zatímco my v Česku jsme přijali smyšlenku, že Německo je tak velký odběratel ruského plynu, že mu Rusko nikdy nezavře kohouty. A mlčky jsme také souhlasili s plynovody Nord Stream jedna i dva.
Čtěte také
Polsko proti nim velmi hlasitě protestovalo. Ale nejen to, začalo stavět terminály na zkapalněný plyn v Baltickém moři a podepsalo dlouhodobé kontrakty s Katarem a Norskem. To všechno pomohlo tomu, že dnes je, pokud jde o plyn, na tom Polsko lépe než Česko.
Česká republika sice ani dnes nemusí ohledně elektřiny panikařit. Stále jsme jejími čistými vývozci. Přesto se zdá, že výběrové řízení na dostavbu Dukovan jde tak lážo plážo, jakoby ani válka na Ukrajině a s tím spojená nutnost zajistit dostatek levné energie pro český průmysl nebyla. Všichni sice vědí, že velká jaderná elektrárna se nepostaví za dva roky, ale hodiny přesto tikají. Podobně jako tikají, i pokud jde o dostavbu Temelína, což je další logický krok v naší energetické politice.
Stejně jako u malých jaderných reaktorů pro teplárny, které se už v Česku vyvíjejí, je třeba přeřadit na vyšší rychlostní stupeň. Pokud nás válka na Ukrajině měla něco naučit, pak to, že mít silnou, bezpečnou a dostatečně robustní energetiku není jen otázka ekonomické prosperity. Ale i bezpečnosti a přežití. Proto je třeba se ptát, že když mohlo výstavbu jaderných elektráren urychlit Polsko, proč to nejde u nás. Protože jít by to určitě mohlo a mělo.
Autor je evropským editorem Deníku
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
