Luboš Palata: Piráti, velká naděje i neznámá českých eurovoleb

12. únor 2019

Už dnes je Česká republika díky úspěchu zdejších Pirátů nejviditelnější pirátskou zemí v Evropě a společně s Islandem i na světě. V českých Pirátech se snoubí mnohé z toho nejlepšího, co na nás okolní země a národy obdivují.

Jakýsi skutečně liberální přístup k životu, trochu související s nízkým procentem Čechů, jejichž život by se výrazně řídil náboženskou vírou a jejími pravidly. Otevřenost vůči světu, tomu západnímu zvlášť, technické schopnosti a také jakási rebelie vůči autoritám, zvláště pokud je pokládáte za zkažené a zkorumpované.

Na další vlně EET vydělají jen provozovatelé účetních systémů, tvrdí poslanec Ferjenčík (Piráti)

Mikuláš Ferjenčík

Elektronická evidence tržeb přinesla do státního rozpočtu 12,3 miliardy korun za rok 2018. Piráti považují toto číslo za vycucané z prstu, prý mají vlastní analýzu. Nadhodnocuje vláda záměrně prospěšnost EET?

Čeští Piráti, kteří jsou jedním z favoritů české části voleb do Evropského parlamentu, jsou dnes nejsilnější, či druhou nejsilnější opoziční stranou. Vládnou, či spoluvládnou i hlavnímu městu a mají proto velmi daleko ke straně, která hlásá jen svobodu internetu, včetně svobody stahovat si z něj téměř cokoli, co tam najdu.

Ano, v jejich programu najdeme i dekriminalizaci měkkých drog. Ale vzhledem k tomu, k jakému vlivu a moci Piráti míří, by měly české voliče začít zajímat i jiné věci, než jen délka vlasů, průměrný věk a vcelku sympatické vystupování pirátských lídrů.

Moderní levice

V Pirátech se totiž český volič setkává s něčím, co na naší politické scéně vlastně nikdy nebylo. S moderní, liberální západoevropskou levicí, se všemi plusy a minusy, které tato uskupení mají. Čeští Piráti svým způsobem trochu kopírují úspěch německých Zelených, jež tam dnes jsou druhou nejsilnější stranou. S tím rozdílem, že němečtí voliči už mají za desítky let působení na německé politické scéně tamní Zelené přečtené a ví, proč je volí.

Babiš dal, Babiš vzal. Tak se stanete ministrem, teď i zaměstnancem státní správy, konstatuje Bartoš

Předseda Pirátů Ivan Bartoš ve Vladislavském sále

Zákon o státní službě je součástí naší legislativy pouhé čtyři roky. Už mu ale zřejmě odzvonilo, protože vládní koalice, s podporou SPD a KSČM, prosadila jeho změnu. Předseda České pirátské strany Ivan Bartoš varuje a upozorňuje na politizaci státní správy. 

Naše Pirátská strana se ale některé věci teprve učí a na mnohé zásadní otázky si teprve buduje názor. Klasickým příkladem je české členství v NATO, kde byly ještě před několika týdny na otázku, jak se k němu staví, odpovědi typu nevím, tím jsme se ještě nezabývali. Ale strana, která směřuje na špičku výkonné moci a vlastně už na ní dnes je, takové věci vědět musí.

I v programu se přitom dočteme jen náznaky. Například to, že je proti vojenskému angažmá NATO mimo prostor aliance, ale nic o tom, zda se tedy mají Češi stáhnout z Afghánistánu, či z Pobaltí. Podobně mlhavé je to v otázce Evropské unie, kde se vyskytují na jedné straně populistické útoky proti bruselské byrokracii, nebo podle Pirátů tajnému vyjednávání obchodní smlouvy TTIP s USA. Ale na druhé straně se Piráti obecně tváří velmi proevropsky.

3793949-lubos-palata_170417-124009_pj.jpg

Oproti jiným velkým stranám jdou ale do evropských voleb s novými tvářemi, většinou nejméně o generaci mladšími, než jejich protivníci. Zviditelnili se už i v Evropě antikorupčním tažením proti Andreji Babišovi a jeho údajnému střetu zájmů při pobírání unijních dotací pro Agrofert. Mnohým jejich voličům to bude zřejmě v květnu v eurovolbách stačit a Piráti budou zřejmě slavit další úspěch, tentokrát evropského rozměru. Nejpozději za dva a půl roku, v klíčových volbách parlamentních, by však už měli umět odpovědět i na otázky, které se možnému vítězi voleb prostě pokládat musí.

Autor je redaktorem Deníku

autor: Luboš Palata
Spustit audio

Související