Luboš Palata: Na nové líbánky není důvod. Od ficovského Slovenska je třeba si držet odstup
Slovensko by možná vypadalo jinak a lépe, kdyby se jeho premiér jmenoval Peter Pellegrini. Ve své nové, méně vlivné prezidentské, roli Pellegrini ve středu v Praze uspěl. Dokázal najít velmi mnoho věcí, která nás spojují.
Jeho příslib dodávek slovenské munice Ukrajině, pravda koupené za peníze české muniční iniciativy, nebo dohoda na přeshraničních společných cestách s prezidentem Petrem Pavlem jsou věci, které musí potěšit každého, kdo si přeje, aby vztahy mezi Českem a Slovenskem byly mimořádně dobré. Tak, jak si to mimořádná jazyková blízkost a společné dějiny našich dvou států i národů zaslouží.
Čtěte také
Jenže problém je, že Peter Pellegrini je na Slovensku „jenom“ prezident. A také to, že jeho mateřská strana Hlas, kterou před čtyřmi roky založil, je nejen součástí slovenské vládnoucí koalice, ale také, že jen velmi omezeně, pokud vůbec, plní roli prodemokratické a prozápadní součásti vlády. Najdeme zatím jen velmi málo věcí, kde by Hlas zatáhl za ruční brzdu a pomohl udržet na Slovensku demokracii, právní stát a svobodná média.
Těsně před Pellegriniho návštěvou zrušil parlament Slovenskou televizi a rozhlas. A změnil nejen název, ale i řízení a vedení této instituce tak, aby byla plně podřízena vládnoucí moci. A co víc, hlavně její nejextrémnější části, Slovenské národní straně, která dala ústy svého předsedy Andreje Danka najevo, že jejím cílem je státní televize.
Tisíce popravených českých vlastenců
Proto politický instinkt českého premiéra Petra Fialy, že s takovouto slovenskou vládou, s politikou připomínající v mnoha ohledech roky Vladimíra Mečiara, se prostě neplánují nové líbánky v podobě obnovení zasedání vlád, tento politický instinkt je zcela správný.
Čtěte také
Z Bratislavy od Ficova Smeru přišla ještě během Pellegriniho návštěvy zlostná a zcela nepatřičná reakce. Obviňující navíc českou policii, že trestně nekoná v záležitosti údajného „schvalování atentátu“ na premiéra Roberta Fica. S návodem, že by se za to mělo i v Česku natvrdo zavírat.
Jsem proti jakémukoli násilí v politice a také proti jakémukoli schvalování atentátu na slovenského premiéra.
Zároveň bych ale slovenské politiky chtěl důrazně upozornit, že v Česku má slovní obrat „schvalování atentátu“ mimořádnou citlivost. A to vzhledem k tisícům popravených českých vlastenců po odstranění Reinharda Heydricha hrdinnými československými parašutisty.
A vyzvat politiky Smeru, aby si tuto citlivost uvědomili a tento obrat směrem k Česku už nikdy nepoužívali. To by jako další drobný krůček k udržení dobrých vztahů mohlo pomoci. Podobně jako k nim trochu pomohla cesta prezidenta Petera Pellegriniho do Prahy.
Autor je redaktorem Deníku
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
![slovo_nad_zlato.jpg slovo_nad_zlato.jpg](https://plus.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/19c0a47caca04bb76b27ba3edcdf74cd.jpg?itok=1i0_J3I_)
![](https://plus.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_1x1_mobile/public/images/e2afc965669332fc5318f1eaa402a4b5.jpg?itok=i3X2CUFb)
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.