Kamila Pešeková: Slovenská vláda začala s úklidem v médiích

24. červen 2024

Na Slovensku věří jen 25 procent lidí tomu, co se dozvídají v médiích. Pro srovnání, ve Finsku, které je v Evropě v tomto ohledu na prvním místě, důvěřuje médiím 69 procent. Vyplývá to z nejnovějších výsledků britské studie Digital News Report, která analyzuje výsledky šetření z 50 zemí světa.

V Česku podle daného přehledu důvěřuje zprávám 31 procent dotázaných. To je výsledek, který je jen o něco lepší než v případě Slovenska, kde se běžnému zpravodajství přímo vyhýbá 45 procent lidí. Toto číslo neustále narůstá, důvodem je skutečnost, že zprávy v lidech vyvolávají únavu a stres.

Čtěte také

Výsledky průzkumu byly zveřejněny v době, kdy slovenský parlament schválil zákon, podle kterého od prvního července vznikne nová STVR (Slovenská televízia a rozhlas), která nahradí dosavadní veřejnoprávní rozhlas a televizi RTVS.

Zánik dosavadní a vytvoření úplně nové instituce umožní dosadit do jejího čela nové vedení. Pod zákonem zatím chybí podpis prezidenta Petra Pellegriniho. V případě, že ho i on potvrdí, chce opozice napadnout zákon před ústavním soudem.

Státní média?

Nejen její zástupci, ale také samotní zaměstnanci se obávají, že zákon umožní větší zásahy do vysílání a ovlivňování jeho obsahu. Vede je k tomu dlouhodobě kritický postoj významných politiků současných vládních stran, který vyvrcholil tím, že někteří z nich úplně přestali s veřejnoprávním rozhlasem a televizí komunikovat.

Čtěte také

Podle nich totiž byl v dosavadní RTVS zastoupen pouze liberální myšlenkový proud, naopak údajně chyběly tak zvané „alternativní pohledy“. Jinými slovy názory, které zpochybňují, že válku na Ukrajině rozpoutalo Rusko a které popírají covidovou pandemii. 

Na zásahy si ovšem stěžují i soukromá slovenská média. Televize Markíza a Joj už zrušily své diskusní pořady, které tak vadily politikům současných vládních stran, že do nich odmítali chodit.

Na zásahy do obsahu si stěžují ale také zaměstnanci deníku Pravda, kteří mají být od podzimních parlamentních voleb nabádáni vedením, aby byli méně kritičtí vůči současné vládě. Spolupráci s tímto listem tak před časem ukončil bývalý levicový politik a někdejší velvyslanec Slovenska v Praze Peter Weiss, a to proto, že kritizoval protiukrajinskou politiku premiéra Roberta Fica.

Kamila Pešeková, Český rozhlas

Jak by měl podle jejich pohledu vypadat ideální stav, nedávno naznačil předseda vládní Slovenské národní strany Andrej Danko. Prohlásil totiž, že on by si přál namísto veřejnoprávních médií sdělovací prostředky, které by byly státní. To je model, který před lety v Maďarsku v podstatě zavedl premiér Viktor Orbán s cílem upevnit svou moc.

Jemu se to povedlo i díky tomu, že dokázal přinutit vlivné podnikatele, aby skoupili nejrůznější mediální tituly a propustili jejich vedení. Tím dosáhli toho, že daná média často úplně změnila původní orientaci. Vláda jim za to poděkovala lukrativními státními zakázkami i dobře dotovanou inzercí. Jestli se také Ficova vláda vydá podobným směrem, to se teprve ukáže. Potřebné páky na to už bohužel má.

Autorka je komentátorka Českého rozhlasu

Spustit audio