Kamila Pešeková: Slovenská vláda začala s úklidem v médiích
Na Slovensku věří jen 25 procent lidí tomu, co se dozvídají v médiích. Pro srovnání, ve Finsku, které je v Evropě v tomto ohledu na prvním místě, důvěřuje médiím 69 procent. Vyplývá to z nejnovějších výsledků britské studie Digital News Report, která analyzuje výsledky šetření z 50 zemí světa.
V Česku podle daného přehledu důvěřuje zprávám 31 procent dotázaných. To je výsledek, který je jen o něco lepší než v případě Slovenska, kde se běžnému zpravodajství přímo vyhýbá 45 procent lidí. Toto číslo neustále narůstá, důvodem je skutečnost, že zprávy v lidech vyvolávají únavu a stres.
Čtěte také
Výsledky průzkumu byly zveřejněny v době, kdy slovenský parlament schválil zákon, podle kterého od prvního července vznikne nová STVR (Slovenská televízia a rozhlas), která nahradí dosavadní veřejnoprávní rozhlas a televizi RTVS.
Zánik dosavadní a vytvoření úplně nové instituce umožní dosadit do jejího čela nové vedení. Pod zákonem zatím chybí podpis prezidenta Petra Pellegriniho. V případě, že ho i on potvrdí, chce opozice napadnout zákon před ústavním soudem.
Státní média?
Nejen její zástupci, ale také samotní zaměstnanci se obávají, že zákon umožní větší zásahy do vysílání a ovlivňování jeho obsahu. Vede je k tomu dlouhodobě kritický postoj významných politiků současných vládních stran, který vyvrcholil tím, že někteří z nich úplně přestali s veřejnoprávním rozhlasem a televizí komunikovat.
Čtěte také
Podle nich totiž byl v dosavadní RTVS zastoupen pouze liberální myšlenkový proud, naopak údajně chyběly tak zvané „alternativní pohledy“. Jinými slovy názory, které zpochybňují, že válku na Ukrajině rozpoutalo Rusko a které popírají covidovou pandemii.
Na zásahy si ovšem stěžují i soukromá slovenská média. Televize Markíza a Joj už zrušily své diskusní pořady, které tak vadily politikům současných vládních stran, že do nich odmítali chodit.
Na zásahy do obsahu si stěžují ale také zaměstnanci deníku Pravda, kteří mají být od podzimních parlamentních voleb nabádáni vedením, aby byli méně kritičtí vůči současné vládě. Spolupráci s tímto listem tak před časem ukončil bývalý levicový politik a někdejší velvyslanec Slovenska v Praze Peter Weiss, a to proto, že kritizoval protiukrajinskou politiku premiéra Roberta Fica.
Jak by měl podle jejich pohledu vypadat ideální stav, nedávno naznačil předseda vládní Slovenské národní strany Andrej Danko. Prohlásil totiž, že on by si přál namísto veřejnoprávních médií sdělovací prostředky, které by byly státní. To je model, který před lety v Maďarsku v podstatě zavedl premiér Viktor Orbán s cílem upevnit svou moc.
Jemu se to povedlo i díky tomu, že dokázal přinutit vlivné podnikatele, aby skoupili nejrůznější mediální tituly a propustili jejich vedení. Tím dosáhli toho, že daná média často úplně změnila původní orientaci. Vláda jim za to poděkovala lukrativními státními zakázkami i dobře dotovanou inzercí. Jestli se také Ficova vláda vydá podobným směrem, to se teprve ukáže. Potřebné páky na to už bohužel má.
Autorka je komentátorka Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
