Luboš Palata: Migrační vlna míří na i východní hranici EU. Ukazuje to krátkozrakost naší politiky
Drama desítek afghánských běženců opět připomnělo, že Evropská unie nemá jen jižní, ale i východní hranici. Běženci uvízli na pomezí hranice mezi Běloruskem a Polskem a na obou stranách jim brání v pohybu ozbrojené oddíly obou zemí. Je z toho humanitární drama.
A hra nervů, v níž proti sobě stojí běloruský diktátor Alexandr Lukašenko a na druhé straně stále více autoritářský režim polského vůdce Jaroslawa Kaczynského.
Čtěte také
Lukašenko udělal ze své jinak stále více policejní země průchodiště pro migranty do Evropy jako odvetu za podporu Evropské unie běloruské opozici. Kaczynski si zase stanovil heslo, že na polskou půdu neprojde ani migrant. Varšavská vláda proto plánuje postavit na hranici s Běloruskem další z hraničních plotů Evropské unie, který má běžencům v pohybu směrem do Polska bránit. Podobně reagují na běloruskou nepřátelskou politiku i Litva a Lotyšsko, další dva unijní sousedé Běloruska.
To, co sledujeme na hranicích kolem Běloruska, znovu připomíná známou pravdu, že Evropská unie nemá z hlediska migrace jen extrémně zatíženou hranici na jihu Evropy, ale že má hranice i jinde.
„Ani jeden migrant“
Čtěte také
A může být jen otázkou změny podmínek a času, kdy se migrační tlak, který sledujeme na jihu Evropy, přesune jinam. Například do sousedství České republiky, kterou na rozdíl od jihu Evropy dělí od hranice Evropské unie na východě jen území jednoho či dvou států. A že se můžeme my a naši východní sousedé z Evropské unie ocitnout v pozici zemí, které budou žádat zbytek Evropské unie o pomoc s migrační vlnou.
Proto vždy byla, je a bude krátkozraká politika středoevropských vlád, které se odmítají zapojit do systému přerozdělování žadatelů o azyl z migrací nejvíce postižených zemí EU. Oproti Itálii, Řecku nebo Španělsku máme sice výhodu v pozemní hranici, na které se dá, na rozdíl od moře, postavit plot. Nebo, jak ukázala komunistická NDR, dokonce zeď. Avšak maďarský příklad ukazuje, že ani plot vše nevyřeší a že při skutečně velké migrační vlně nemusí vydržet. Stejně jako politika, která se řídí heslem „ani jeden migrant“.
Bezpečná migrační budoucnost Evropy je proto jen v kombinaci přísného střežení vnější hranice Evropské unie, ve spolupráci a solidaritě všech členských zemí EU a promyšlené a udržitelné politice legálního přistěhovalectví do Evropy. Nespolupráce a demagogické odmítání jakékoli imigrace je cestou do pekel. Třeba toho typu, jaký vidíme na polsko-běloruské hranici.
Autor je komentátor Deníku
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
