Luboš Palata: Covidová doba mění nálady středoevropských voličů
Jsou to jen průzkumy veřejného mínění, tedy něco jako únorové oteplení, které ještě zdaleka neznamená, že zima je už za námi a jaro skutečně přichází. Ale přesto to něco znamená. Minimálně obrat v náladách veřejnosti a také v chování stran, které jsou dnes ve střední Evropě v opozici.
Ve stejné době, kdy v České republice vyšel před několika dny průzkum, ve kterém jsou Piráti se Starosty o tři procenta před hnutím ANO a společně s opoziční trojkoalicí v čele s ODS mají naději na většinu v parlamentu, se podobné věci dějí i ve třech dalších zemích Visegrádu.
Čtěte také
V nejvíce důležité zemi regionu, Polsku, sice Právo a spravedlnost ještě stále vede s 35 procenty hlasů. Ale opoziční strany Občanská koalice a nová středová strana Polsko 2050 mají po dvaceti procentech podpory. K nim se dají připočíst i hlasy pro liberální koalici Levice s deseti procenty a při projekcích zisku poslaneckých mandátů vládnoucí Právo a spravedlnost přichází o moc.
Ještě více překvapující je situace v Maďarsku, kde opozici, zdá se, vyšel sjednocovací projekt, který by se dal nazvat všichni proti vládnoucímu Fidesz Viktora Orbána. V grafech znázorňujících výsledky průzkumů veřejného mínění, kde se dosud pod dominantním Fidesz krčila skupina opozičních stran, jsou najednou dva vyrovnaní soupeři. Spojená opozice, která sdružuje všechny nevládní parlamentní strany, má podporu 48 procent Maďarů a roste, zatímco Fidesz má jen 47 procent a klesající tendenci.
Matovičův propad
Velmi podobné je to i v dnešním Slovensku. Obyčejní lidé Igora Matoviče mají podporu jen poloviny ze 26 procent, s nimiž Matovič před rokem senzačně vyhrál volby. Nejsou už dokonce ani nejsilnější vládní stranou, když se před Matoviče dostala Svoboda a solidarita ministra hospodářství Richarda Sulíka. Průzkumům ale dominuje Hlas expremiéra Petera Pellegriniho s 23 procenty. Ficův Směr si drží asi desetiprocentní podporu. Společně by pak měli skutečně velkou sílu.
Všechny tyto pozoruhodné výsledky průzkumů veřejného mínění mají společná „ale“. Tím prvním je vzdálenost od voleb. Nejblíže, pořád však ještě hodně daleko, je k řádnému termínu v Česku, kde budeme volit už na podzim. Příští rok na jaře mají být volby v Maďarsku, v Polsku až v říjnu roku 2023 a na Slovensku až za tři roky. Průzkumy se navíc nyní odehrávají v době, kdy se ani jedné středoevropské vládě nedaří v boji s koronavirovou pandemií, v Česku a na Slovensku obzvlášť. Proto nelze výsledky průzkumů přeceňovat.
Ale jednu zásadní informaci přece jen dávají, že spojováním sil opozice lze dosáhnout změny. A to dokonce i v takové zemi, jako je Maďarsko Viktora Orbána.
Autor je komentátor Deníku
Související
-
Kamila Pešeková: Plošné testování na Slovensku jako Matovičovo politické zaklínadlo
Slovensko se opět rozhodlo mobilizovat všechny své síly a zahájilo celostátní plošné testování. Stalo se tak podruhé za několik posledních měsíců.
-
Petr Janyška: Polské ženy jako rukojmí politické bezohlednosti konzervativní pravice
Polsko dnes žije, tak jako jiné země, především špatně zvládanou, či nezvládanou, koronavirovou epidemií. K tomu má ale jednu bouřlivou kauzu navíc.
-
Maďarský novinář: Orbánova vláda před veřejností částečně tají svůj očkovací plán
Podcast Vinohradská 12 s llésem Szuroveczem o maďarské očkovací strategii.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
