Luboš Palata: Covidová doba mění nálady středoevropských voličů

24. únor 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy V4: Matovič, Morawiecki, Babiš, Orbán

Jsou to jen průzkumy veřejného mínění, tedy něco jako únorové oteplení, které ještě zdaleka neznamená, že zima je už za námi a jaro skutečně přichází. Ale přesto to něco znamená. Minimálně obrat v náladách veřejnosti a také v chování stran, které jsou dnes ve střední Evropě v opozici. 

Ve stejné době, kdy v České republice vyšel před několika dny průzkum, ve kterém jsou Piráti se Starosty o tři procenta před hnutím ANO a společně s opoziční trojkoalicí v čele s ODS mají naději na většinu v parlamentu, se podobné věci dějí i ve třech dalších zemích Visegrádu.

Čtěte také

V nejvíce důležité zemi regionu, Polsku, sice Právo a spravedlnost ještě stále vede s 35 procenty hlasů. Ale opoziční strany Občanská koalice a nová středová strana Polsko 2050 mají po dvaceti procentech podpory. K nim se dají připočíst i hlasy pro liberální koalici Levice s deseti procenty a při projekcích zisku poslaneckých mandátů vládnoucí Právo a spravedlnost přichází o moc.

Ještě více překvapující je situace v Maďarsku, kde opozici, zdá se, vyšel sjednocovací projekt, který by se dal nazvat všichni proti vládnoucímu Fidesz Viktora Orbána. V grafech znázorňujících výsledky průzkumů veřejného mínění, kde se dosud pod dominantním Fidesz krčila skupina opozičních stran, jsou najednou dva vyrovnaní soupeři. Spojená opozice, která sdružuje všechny nevládní parlamentní strany, má podporu 48 procent Maďarů a roste, zatímco Fidesz má jen 47 procent a klesající tendenci.

Matovičův propad

Velmi podobné je to i v dnešním Slovensku. Obyčejní lidé Igora Matoviče mají podporu jen poloviny ze 26 procent, s nimiž Matovič před rokem senzačně vyhrál volby. Nejsou už dokonce ani nejsilnější vládní stranou, když se před Matoviče dostala Svoboda a solidarita ministra hospodářství Richarda Sulíka. Průzkumům ale dominuje Hlas expremiéra Petera Pellegriniho s 23 procenty. Ficův Směr si drží asi desetiprocentní podporu. Společně by pak měli skutečně velkou sílu.

Luboš Palata

Všechny tyto pozoruhodné výsledky průzkumů veřejného mínění mají společná „ale“. Tím prvním je vzdálenost od voleb. Nejblíže, pořád však ještě hodně daleko, je k řádnému termínu v Česku, kde budeme volit už na podzim. Příští rok na jaře mají být volby v Maďarsku, v Polsku až v říjnu roku 2023 a na Slovensku až za tři roky. Průzkumy se navíc nyní odehrávají v době, kdy se ani jedné středoevropské vládě nedaří v boji s koronavirovou pandemií, v Česku a na Slovensku obzvlášť. Proto nelze výsledky průzkumů přeceňovat.

Ale jednu zásadní informaci přece jen dávají, že spojováním sil opozice lze dosáhnout změny. A to dokonce i v takové zemi, jako je Maďarsko Viktora Orbána.

Autor je komentátor Deníku

autor: Luboš Palata
Spustit audio

Související