Luboš Palata: Babí léto v Sopotech

Sopoty si na rozdíl od mnoha válkou zničených míst zachovaly nádech toho, čím před druhou světovou válkou byly, tedy noblesními lázněmi pro sousední Gdaňsk, který byl v době mezi dvěma světovými válkami svobodným městem s německou většinou obyvatel.

Dnes je Gdaňsk polské, z ruin konce války znovu vybudované krásné velkoměsto. A Sopoty, které naštěstí se zemí srovnány nebyly, jsou dnes asi nejvyhlášenějším místem u polského moře.

V létě tu bývá hlava na hlavě, takže jak mi říkala jedna sopotská rodačka, místní se většinou seberou a odjedou k moři jinam, do Chorvatska, nebo do Itálie.
Teď v prvních podzimních dnech je tu ale krásný klid. Pláže jsou skoro prázdné, jen sem tam nějaká rodinka, nebo pár penzistů, slunce hřeje, takže se můžete procházet jen tak v košili.

Jen to baltické moře je studené, že by v něm člověk ani palec nesmočil. Ale je tu velkolepé bílé dřevěné molo, který se dá jít stovky metrů daleko do moře, skoro jakoby člověk plaval.

Čtěte také

Konference, na kterou mě Poláci do Sopot pozvali, je možná na dlouho poslední svého druhu. Scházejí se na ní především ti, kteří posledních osm let v Polsku vládli, tedy polští prozápadní liberálové, ale kteří už zřejmě za tři týdny v Polsku vládnout nebudou.

Polsko se po volbách pravděpodobně změní, což je přirozená součást demokracie a svobody, kterou tu už dvacet pět let máme. Obávám se však, že to nebude změna k lepšímu, ale obrat podobným směrem jako nastal v Maďarsku po vítězství Viktora Orbána a jeho Fideszu, nebo ještě horší.

Nebude to ani v Polsku úplný konec demokracie a svobody, ale mohou se tu začít dít divné věci, možným monstrprocesem s „vrahy“ bývalého prezidenta Lecha Kaczynského počínaje a bojem proti údajně zkažené západní Evropě nekonče.

Polská vlajka|foto: Fotobanka Stock Exchange

Podivné tahy šéfa Práva a spravedlnosti Jaroslawa Kaczynského, které místo sebe úspěšně kandidoval na prezidenta Andrzeje Dudu a nyní ve volbách parlamentních postavil jako kandidátku na premiérku paní Beatu Szydlovou, připomíná až příliš styl vládnutí z pozadí prvního vůdce Polska maršálka Józefa Pilsudského.

Čtěte také

Ten sice obnovil Polsko, ubránil ho před sovětskou intervencí, ale žádný velký demokrat to nebyl. A když se mu prostě nelíbilo, jak se chová parlament a vláda, nařídil v roce 1925 vojenský převrat a nastolil autoritářský režim opírající se o armádu.

Relativně mírný, nikoli fašistický nebo nacistický, ale skutečná demokracie to nebyla.
Dnešní Polsko je o mnoho dál a tak věřím, že ani po vítězství Práva a spravedlnosti, které je favoritem voleb, úplný návrat do časů Pilsudského nehrozí.

Že Polsko, byť se tu změní vláda, zůstane pořád tou příjemnou zemí, které můžeme závidět, jak rychle se mění v moderní stát. A že bude i za rok příjemné do Sopot přijet, byť ne třeba na další ročník tohoto kongresu.

Další komentáře z dnešních Názorů a argumentů si můžete poslechnout v našem audioarchivu.