Lidé by měli mít právo vybrat si vakcínu, jakmile jich bude dost, navrhuje vakcinolog Chlíbek
V Česku už bylo podáno na čtyři miliony očkovacích dávek proti nemoci covid-19 a registrace se otevírá i pro mladší ročníky. Řada seniorů ale na očkování stále čeká, protože se registrovali u praktických lékařů, kteří nemají dostatek vakcín. „Od začátku se vědělo, že rozjezd bude pozvolný a občas se bude zadrhávat kvůli nedostatečným dodávkám,“ říká vakcinolog Roman Chlíbek.
Očkování u praktiků podle něj začalo příliš brzy, nepovažuje to ale za chybu. „Byla to snaha co nejvíce zpřístupnit očkování seniorů. Bylo to v době, kdy nemocnice byly plné a umíraly stovky lidí denně, zejména ve starších věkových kategoriích,“ vysvětluje Chlíbek.
Čtěte také
V Česku se nejvíce používá vakcína Pfizer/BioNTech, podle údajů ministerstva zdravotnictví tvoří 79 procent dávek. Je ovšem náročná na skladování a manipulaci. V chladničkové teplotě vydrží jen 5 dní, Chlíbek ale poukazuje na to, že mnozí praktičtí lékaři s ní dokáží pracovat a dávky včas vyočkovat.
„Praktičtí lékaři budou dostávat vakcíny, které jsou pro ně nejlépe skladovatelné: AstraZeneca a Johnson & Johnson – bohužel tyto mají nejnižší dodávky – a zároveň vakcína Moderna. Pokud ale chceme zvýšit očkování u praktiků, musíme tam dostat i vakcínu Pfizer, která má nejvyšší a nejstabilnější dodávky a do budoucna se dominantně počítá s tímto typem,“ upozorňuje předseda České vakcinologické společnosti.
Účinná zbraň
Podle místopředsedy sdružíní Mladí praktici Vojtěcha Muchy lidé někdy jiné vakcíny než Pfizer odmítají, zejména pak AstraZenecu. Podle Chlíbka se z toho může stát velký problém a je třeba to srozumitelně vysvětlit.
Čtěte také
„Vakcína AstraZeneca a Johnson & Johnson jsou prakticky identické vakcíny, mimochodem téměř to samé složení má i Sputnik V. Mají své místo v očkování a benefity převažují nad možnými riziky,“ podotýká Chlíbek s tím, že nežádoucí účinky se podařilo potvrdit teprve po několika desítkách milionů podaných dávek.
Jakmile bude očkovacích látek dost, lidé by měli mít právo si vakcínu vybrat, současně ale musí mít správné informace, aby se nerozhodovali podle neověřených zpráv z internetu. „Nejhůře se vyvrací ty nejvíce vymyšlené zprávy. Medicína založená na důkazech stále hovoří ve prospěch vektorových vakcín,“ zdůrazňuje.
Nejhůře se vyvrací ty nejvíce vymyšlené zprávy. Medicína založená na důkazech stále hovoří ve prospěch vektorových vakcín.
Roman Chlíbek
Podle Chlíbka je jisté, že očkování je účinnou zbraní proti koronaviru. Vysoká proočkovanost významně snižuje riziko další vlny, kterou by mohla způsobit jedině nová mutace, proti níž by vakcína nefungovala. Právě z tohoto důvodu se ale očkovací látky modifikují.
Čtěte také
U řádově jednotek procent očkovaných se může stát, že jejich imunitní systém vůbec nezareaguje a nevytvoří protilátky a tito lidé pak mohou onemocnět. „U malé skupiny lidí může dojít k prolomení té ochrany a mohou se nakazit, ale zcela jistě budou mít mírný průběh bez hospitalizace. Většina lidí bude chráněna, aby vůbec neonemocněli,“ tvrdí epidemiolog.
Kdy se k očkování dostanu všichni, kdo o něj budou mít zájem? Poslechněte si v záznamu Interview Plus.
Související
-
O rozvolňování rozhodují epidemiologové, ale nevíme kteří, tvrdí poslanci ze zdravotnického výboru
Vláda má rozhodnout o tom, jaká opatření budou platit od pondělí 17. května. V plánu je otevření zahrádek. Střední a vysoké školy ale zůstávají zavřené.
-
Hospody by se mohly uvnitř otevřít na konci června. Zatím se nám rozvolňování daří, chválí Smejkal
v uzavřených a nevětraných místnostech se koronavirus šíří mnohem více než v otevřených prostorech. I proto se hospody, restaurace a bary zpravidla zavírají jako první.
-
Test protilátek ukáže jen to, jestli má člověk covid za sebou. Jak je chráněn, se z toho nedozví
Udělat si test na protilátky dává smysl v případě podezření, že člověk v minulosti prodělal covid a chce si to potvrdit. Může to ukázat naměřená hladina Imunoglobulinu G.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.