Lidé budou solidární k utahování opasků. Musí ale vidět, že šetří všichni, upozorňuje sociální antropoložka Trlifajová

Jako velmi důležité tak vnímá funkční sociální systém, a to tak, aby nabízel ochranu daleko větší skupině lidí. To prý neznamená, že by stát měl platit dávky například 30 procentům domácnosti, které jsou už dnes ohroženy růstem cen energií. 

Nejde o obviňování Ukrajinců, spíš cítí část společnosti pocit nespravedlnosti.
Lucie Trlifajová

„Teď probíhá debata, jak funguje danění mezd nebo o tom, že sleva na dani nepomáhá těm nejchudším, ale části střední třídy. Ale nástrojů jak pomoci může být celá řada. Mé dlouhodobé téma je například zvýšení – extrémně nízké a nereagující na inflaci – nezabavitelné částky pro lidi v exekucích.“

Čtěte také

Hejtman Netolický: Nechci být za rasistu, ale zdá se, že někteří uprchlíci zneužívají pomoc, je to sociální turistika

Sociální antropoložka připomíná, že by se hovořit mělo i o inflaci a zdrojích.

„Současná inflace možná vypadá jako jednorázová krize, ale podle toho, jaké máme predikce do budoucnosti, a protože stojíme před klimatickou změnou s disproporčními dopady na společnost, tak musíme uvažovat o společnosti solidární. Solidární ale neznamená neochotu k ,utahování opasků‘, jde o to, aby lidé neměli pocit, že utahuji jen oni.“

Uskromnění by podle ní měla vycházet z aktuální situace samotných domácností. „Pro někoho, kdo má vyšší než důstojnou mzdu a má rezervy, je růst cen energií o pár tisíc navíc nepříjemné, ale může si to dovolit. To samé ale neplatí pro dalšího, kdo na konci měsíce počítá peníze na nájem.“

Čtěte také

Lukáš Jelínek: Sociální smír v ohrožení

Po začátku války na Ukrajině a přílivu zejména ukrajinských žen a dětí do Česka, se podle Trlifajové objevil nový fenomén.

„Nejde o nějaké obviňování Ukrajinců, spíš jde o to, že část společnosti cítí pocit nespravedlnosti,“ nastiňuje a přidává příklad.

„Mluvila jsem se samoživitelkou s dětmi, která má exekuce a nízkou mzdu. A říkala, že už deset let žádá o městský byt a nikdy ho nedostala. A pak přijdou lidé z Ukrajiny a najednou byty jsou. Nejde o nějakou hořkost, ale o žitou zkušenost. Nejde o to, že by nerozuměla jejich situaci a nechtěla je přijímat, ale spíš o to, že jí nikdo nepomůže. Je to spíš obžaloba státu než uprchlíků, protože se není dlouhodobě schopen postarat o lidi v nejisté situaci,“ dodává.

Celou Osobnost Plus Lucie Vopálenské si poslechněte v audiozáznamu.