Lidé v bytové nouzi se buď o příspěvek požádat stydí, nebo o něm vůbec nevědí, upozorňuje analytik

Ve velkých městech, jako je Praha a Brno, navíc roste počet seniorů, kteří se dostávají na ubytovny. „Myslíme si, že je to proto, že rostou náklady na bydlení, takže je neuplatí, přitom nečerpají příspěvek na bydlení,“ vysvětluje v Interview Plus.

Jan Klusáček|foto:Kateřina Cibulka, Český rozhlas Plus

Příspěvek, který by seniorům mohl pomoci, podle analytika nečerpá osm z deseti oprávněných domácností.

„Máme tady obrovský nevyužitý potenciál,“ myslí si. „Přitom jsme vyloučili ty, kteří by si mohli přijít jen k několika stovkám. Ve skutečnosti by si velká část domácností, mohla přijít až na tří až čtyřtisícový příplatek, což pro ně může být výrazná pomoc. A to mluvíme o průměrné částce.“

Velká část veřejnosti vůbec o příspěvku neví, přitom příspěvek na dítě čerpá úplně každý. Je to odpovědnost státu.
Jan Kulhánek

„Velká část veřejnosti vůbec o příspěvku neví, přitom příspěvek na dítě čerpá úplně každý,“ upozorňuje.

„Je to odpovědnost státu. A pokud je v Česku problém s velkými náklady na bydlení, tak má stát nástroj v podobě této dávky,“ odpovídá na otázku, kdo je odpovědný za malou informovanost.

Stigma peněz z Úřadu práce

Analytik Klusáček připouští, že aby byl spravedlivý, musí dodat, že mnoho lidí se stydí o pomoc státu vůbec požádat, zejména senioři. „Bude to hrát velkou roli. I to, že pokud v médiích politici hovoří o dávkách, tak je to zásadně v negativním světle.“

Čtěte také

Apolena Rychlíková: Bytová nouze trápí více než desetinu Čechů. Stát i nadále dává od smysluplné politiky bydlení ruce pryč

„Naše studie teď dává příklad: podívejte se, máme tady tento nástroj, který může dostupnost bydlení pomoci vyřešit,“ tvrdí Klusáček.

Přidává i příklady státní podpory za pandemie, o které lidé informováni byli, ale v drtivé většině se týkaly podnikatelů.

„Taky ošetřovného, ale u příspěvku na bydlení je tam stigma spojené s Úřadem práce. Ošetřovné vyřizuje Česká správa sociálního zabezpečení. Tento zdánlivě marginální rozdíl je ale pro řadu lidí stigmatizující,“ doplňuje.

Až milion Čechů

Podle studie, která z velké části vychází z dat z roku 2019, tudíž plně nezohledňuje covidovou krizi, se s nějakým problémem s bydlením potýká téměř milion Čechů a Češek, tedy každý desátý. Až 190 tisícům domácností hrozí ztráta bydlení a až 350 tisíc domácností nadměrně zatěžují náklady na bydlení.

Čtěte také

S hypotékou už rodina nepomůže, přemýšlejte o alternativách vlastnického bydlení, vyzývá sociolog

Do skupiny nevyhovujících obydlí studie zahrnuje i byty bez základního vybavení, kde se v zimě netopí, i přelidněné byty.

„To jsou taková obydlí, kde na jednoho obyvatele připadá míň než osm metrů čtverečních. Například u rodiny se dvěma dětmi by šlo o byt, který má méně než 30 metrů čtverečních,“ upřesňuje analytik.  

Rodinám, které žijí v nevyhovujících bytech, jsou pak i odebírány děti. „Ukazuje se, je to velmi časté. Hlavně u umisťování dětí do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, které jsou známy jako Klokánky. Máme statistiky, podle kterých jde o dvě třetiny dětí, které se do Klokánků dostanou,“ uzavírá.

Celé Interview Plus si poslechněte v audiu, ptal se Lukáš Matoška.