Apolena Rychlíková: Pražské humanitární ubytovny můžou fungovat dál. Lidé, kteří v nich dočasně žijí, nemusí zpátky na ulici
Krátce poté, co na jaře loňského roku vypukl první lockdown, objevil se jeden velmi závažný problém: jak zabránit šíření nákazy koronaviru mezi lidmi bez domova? A jak vůbec tyto lidi chránit, když města mnohdy ani nevědí, kolik „takových“ je? Po krátkém období úvah se k věci nejvíc zpříma postavil pražský magistrát.
Pod vedením radního pro bydlení Adama Zábranského a radní pro oblast sociální politiky a zdravotnictví Mileny Johnové, vznikl ve spolupráci s jednou pražskou hotelovou sítí ambiciózní a na české poměry nezvykle „západní“ plán.
Čtěte také
Z bezpečnostních, ale i čistě humanitních důvodů se ve spolupráci s Charitou Naděje, organizací Jako Doma a Armádou spásy, rozhodli ohrožené, starší či nemocné lidi bez domova ubytovat v prázdných hotelech.
Střechu nad hlavou, ale i tolik potřebnou doprovodnou sociální pomoc, bez které se žádná potřebná změna neobejde, a také psychickou stabilizaci, tam nalezlo více než 400 lidí. Z nich část postupně odešla, 45 si během té doby zajistilo bydlení a zbytek v nefungujících hotelech zůstal.
Letos v červnu měly tyto „humanitární ubytovny“, jak jim radní i uživatelé říkají, skončit. Nakonec se tak nestane. A ti, kteří dočasně dostali šanci na zlepšení života, můžou ve svých snahách pokračovat.
Obrovská šance
Podle radního pro bydlení a transparentnost Adama Zábranského je momentálně na ubytovnách něco přes 170 lidí, k nimž přibude dalších sedm desítek, kteří strávili letošní zimu – mimořádně mrazivou – na jiných ubytovnách.
Čtěte také
Město mělo původně plán některé ubytovací kapacity nakoupit, ale to se nepodařilo.
Hrozilo by tudíž, že by se téměř 250 lidí znovu ocitlo na ulici a veškerá vynaložená sociální práce, která do zlepšení jejich stavu i životní situace byla vložena, by přišla vniveč. A tak se město s provozovateli hotelů dohodlo na prodloužení.
Projekt se svými základními parametry podobá nejúspěšnějšímu globálnímu zabydlovacímu systému Housing First. Ten, jen ve zkratce, funguje na myšlence, že teprve stabilní bydlení a spolu s ním aktivní sociální práce s lidmi z okraje, pomůžou řešit závažné problémy jednotlivců.
Ti se totiž často i kvůli podlomenému psychickému nebo fyzickému zdraví ocitli na sociálním dně a upadli tak do kolotoče vyloučení. Jak uvádějí odborníci, život v nestabilním bydlení nebo úplné bezdomovectví, je v řadě ohledů devastující a nemoci prohlubuje.
Čtěte také
Rozhodnutí prodloužit provoz čtyř humanitárních ubytoven je důležitým krokem na poli politiky sociálního bydlení v Praze.
Hlavní město má jeden z nejvyšších počtů lidí v nejistém bydlení nebo na ulici, a to v evropském regionu. Jen počet ubytoven je tu rekordní. Stále tam třeba žijí rodiny s dětmi nebo senioři, což se někteří politici zavázali změnit.
Humanitární ubytovny mají být v provozu do konce června 2022. Do té doby se předpokládá, že si desítky lidí zvládnou s pomocí sociálních pracovníků a pracovnic bydlení zajistit. I kdyby se mělo jednat o místa v azylových domech nebo na ubytovnách.
Dostatečný počet bytů, které by město mohlo pronajmout všem lidem v nouzi, totiž Praha nemá.
I o necelých 7 tisíc magistrátních bytů je v současné době obří krize bydlení několikanásobně větší zájem – často ze strany potřebných profesí jako jsou pedagogové, hasiči, nebo policisté.
Je proto dobře, že se vedení města rozhodlo už tak špatnou krizi ještě víc neprohlubovat a dát lidem v nestabilním bydlení víc času na návrat do normálního života. Postupné ukončování bezdomovectví má totiž kladný dopad nejen na ty, kteří dostanou druhou šanci, ale i na celou společnost. Lidsky i ekonomicky.
Autorka je komentátorka serveru A2larm
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
