Lída Rakušanová: Unijní paradoxy

27. březen 2026

Názory a argumenty

Jak tři sudičky nad kolébkou stáli 30. června 2024 ve Vídni před novináři maďarský premiér Viktor Orbán, jeho bývalý a budoucí kolega z české vlády Andrej Babiš (ANO) a někdejší rakouský ministr vnitra ze strany Svobodných Herbert Kickl, aby tři týdny po eurovolbách ohlásili zrod pravicově populistické frakce Evropského parlamentu „Patrioti pro Evropu“.

Především vzhledem k přítomnosti Viktora Orbána, známého propagátora alternativní, neliberální demokracie s výrazným autoritářským podtextem, kterým se údajně inspirovali i Trumpovi republikáni z americké Heritage Foundation, se dalo tušit, jaký osud Evropské unii chystají. Zvlášť když je zřejmé, jak křehká je unijní struktura, stavěná na fair play.

Co může Brusel

Jaké obrátky to může nabrat, předvádí toho času naprosto bez skrupulí Viktor Orbán, který sabotuje kdeco a momentálně i už domluvenou unijní podporu Ukrajiny, s níž původně souhlasil.

Čtěte také

Ivan Štern: Stane se Maďarsko po příštích volbách evropštějším?

Ví, že ho Brusel může napomínat, vyžadovat nápravu, pokutovat, žalovat u Evropského soudního dvora, zmrazit Maďarsku evropské peníze a odečítat z nich penále. To všechno se už děje několik let a sankce, uvalené na Orbánovo Maďarsko, jdou do stamilionů eur.

To nejdůležitější, totiž vyloučit Maďarsko z EU, ale Brusel udělat nesmí. A dokonce mu nemůže, pokud by to jednomyslně neschválily všechny ostatní státy EU, což nedopustí Fico ani Babiš, odejmout ani hlasovací právo. Iluzorní je za současného stavu tudíž i představa, že by se unijní státy mohly dohodnout na hlasování kvalifikovanou většinou.

Koalice ochotných

Přesto není nynější situace bezvýchodná: pokud je EU co do reforem zablokována kvůli skalním oponentům zevnitř, nezbývá, než aby se ostatní státy spojily zvenčí do tzv. „koalice ochotných“.

Čtěte také

Karel Barták: Lídrům zemí EU se nepovedlo přesvědčit Orbána, aby umožnil finanční pomoc Ukrajině

Nebylo by to nic tak zcela nového: tímto způsobem vznikl například Schengen, na jehož základě odstranila EU vnitřní hranice mezi členskými státy. Anebo Evropský stabilizační mechanismus, který pomáhá eurozóně překonávat finanční krize.

Obdobně by se nejspíš řešila i současná finanční podpora Ukrajiny. A to v případě, že by 12. dubna zvítězil v maďarských volbách už popáté v řadě Viktor Orbán.