Martin Fendrych: Rektoři varují, pokud nedostanou víc peněz, budou muset odmítnout až deset tisíc studentů

Čtěte také

iROZHLAS

Silné ročníky míří na vysoké školy, rektoři ale dostanou méně peněz než loni. Hrozí omezení kapacit

Politici opakují, že chtějí Česko vzdělané. Jenomže ouha, Česká konference rektorů píše, že ona i Rada vysokých škol „s obavami sledují neoficiální informace, které naznačují, že v důsledku napjaté rozpočtové situace by mohlo v roce 2027 dojít nikoli k navýšení, ale naopak ke snížení prostředků určených na vzdělávací činnost vysokých škol v řádu nižších jednotek miliard korun“.

Veřejné vysoké školy loni přijaly do prvních ročníků bakalářských a „dlouhých magisterských“ studijních programů téměř 60 tisíc nových studentů. Oproti roku 2024 je to více asi o 15 tisíc přijatých uchazečů. Letos má trend pokračovat. Do prvních ročníků bakalářských a dlouhých magisterských studijních programů má nastoupit až 64 tisíc nových studentů. Číslo odpovídá zhruba 74 procentům všech úspěšných prvomaturantů v roce 2026.

To však bude možné jen tehdy, pokud na to univerzity dostanou peníze z rozpočtu.

Čtěte také

Hrozí politizace vysokých škol? Svobody jsou základ, brání se školy. Institut: Ale málo se rozvíjíte

Rektoři připomínají, že si nevyskakují a že jejich požadavky jsou skromné. Pokud se rozpočet adekvátně nezvýší, nezdravě poroste počet studentů na jednoho vyučujícího, bude omezena praktická výuka a individuální vedení závěrečných prací. Zpomalí se modernizace vybavení.

Nejen to, taky se hraje o udržení alespoň současné výše mezd zaměstnanců. Pokud udržena nebude, mladší a perspektivní akademičtí pracovníci odejdou za lepším platem a podmínkami. To pak zhorší nejen kvalitu výuky, ale taky český výzkumný a inovační potenciál. Jde tedy o hodně. Snížení rozpočtu pro veřejné vysoké školy by byla katastrofa. Podvod na voličích a podvod na budoucnosti zároveň.

Nižší vládní výdaje

Hloupé je to i ekonomicky. Ekonomika obvykle na politiky zabírá, s ní se ohánějí nejvíc. V Hospodářské strategii vlády stojí, že zvýšení podílu vysokoškolsky vzdělaných obyvatel na průměr Evropské unie by mohlo významně zvýšit české HDP.

Čtěte také

Obor překladatelství a tlumočnictví nerušíme. Měníme organizační strukturu fakulty, vysvětluje děkanka FF UK Eva Lehečková

Ale pozor, politici žijí vždy jedním volebním obdobím. Problém pak je, že rozpočet 2027 pro vysoké školy se „na trhu práce projeví v letech 2030 až 2032, kdy firmy i veřejné služby budou potřebovat právě ty absolventy“, o jejichž přijetí se rozhodne letos po prázdninách.

Ještě jedno zajímavé číslo: „…podle posledních statistických údajů jsou vládní výdaje na jednoho studenta terciárního vzdělávání v Česku přibližně o 15 procent nižší než průměr OECD“ (zdroj: OECD Education at a Glance 2025: Czechia). Jen dodám: 15 procent je hodně.

Martin Fendrych|foto:Kateřina Cibulka, Český rozhlas Plus

Rektoři slibují, že budou šetřit. Pokud rozpočet nebude dostatečný, „využijí všechny reálně dostupné vnitřní úspory a přesuny prostředků, aby ochránili stávající studující“. Pokud se ale jejich rozpočet nezvýší, budou veřejné vysoké školy schopny přijmout maximálně 59 tisíc nových studentů z řad maturantů. Znamená to, že za dveřmi zůstane až 10 tisíc mladých toužících po vzdělání.

Autor je spolupracovník deníku Forum 24