Lída Rakušanová: Unie na rozcestí – Česko na scestí?
„Sám se nikdo z téhle krize nedostane. Je nutné hledat společná řešení a k tomu je zapotřebí ochota podívat se na svět očima těch druhých, mít porozumění pro jejich perspektivu.“
To řekla německá kancléřka Angela Merkelová, když ve své nové roli předsedkyně Evropské rady apelovala v Evropském parlamentu na soudržnost Unie. Protože, jak dodala, evropská solidarita není žádné humanitární gesto. Je to trvalá investice, která se vyplatí.
Čtěte také
Shodou okolností paralelně, snad na hodinu přesně, přesvědčoval v Praze Andrej Babiš české poslance, aby jeho vládě schválili deficit ve výši půl bilionu korun. O tom, že dalších až půl bilionu korun by Česko mohlo dostat z Evropského fondu obnovy, se kupodivu nezmínil.
Zato o tomto unijním fondu ve výši 500 miliard eur mluvila v Bruselu Angela Merkelová. Navrhla ho spolu s francouzským prezidentem, a to s jasně definovaným cílem investovat do sociálně spravedlivé a hospodářsky inovativní Evropy. Proto má víc než třetina těchto prostředků směřovat do nejvíc postižených zemí.
A všeobecně pak do ochrany klimatu, tedy do uhlíkově neutrálních projektů, a také do digitalizace, která by zaručila Evropě, jak to německá kancléřka formulovala, mimo jiné i digitální suverenitu, tedy nezávislost na třetích zemích – evidentně na Číně.
Krátkozrakost, která se vymstí
Čtěte také
O tom, že je potřeba „hledat nové příležitosti a nové cesty, novou podobu naší ekonomiky“, podporovat digitalizaci, start-upy a nové technologie, se ve svém projevu v českém parlamentu letmo zmínil i český premiér.
To, co pak rozváděl konkrétně, ale inovace nepřipomínalo ani omylem: vláda hodlá oněch 500 deficitních miliard investovat hlavně do silnic a dálnic, do obnovy lesů zdevastovaných kůrovcem, do větší samostatnosti při produkci potravin. A také do rekvalifikací, ovšem evidentně podle momentální poptávky na pracovním trhu. Například prý v Česku chybí lidi ve stavebnictví, ve fabrikách je málo kvalifikovaných sil i obslužného personálu a zapotřebí je víc než 30 tisíc řidičů.
Čtěte také
V této souvislosti věru nepřekvapuje, že až se sejdou v Bruselu na prvním summitu od vypuknutí pandemie evropští lídři opět tváří v tvář, aby jednali o unijním rozpočtu a o fondu obnovy, bude jeden z hlavních požadavků Andreje Babiše, aby jednotlivé státy mohly čerpat prostředky z fondu „flexibilně“.
Jinými slovy, aby jim Brusel nemluvil do toho, na co a jak je použijí. Sice za ním budou stát v jednom šiku i ostatní lídři Visegrádské čtyřky, ale u předsedy české vlády je to vzhledem k jeho osobnímu konfliktu zájmů při čerpání evropských dotací obzvlášť pikantní. Kromě toho hodlá V4 žádat v Bruselu ze společného balíku víc peněz. Na jednání parlamentního výboru Babiš dokonce připustil, že když nebude po jeho, mohl by rozhodnutí sedmadvacítky i vetovat.
Výzvu německé kancléřky vcítit se do situace těch druhých si Andrej Babiš evidentně vysvětluje, jak je jeho zvykem: jednosměrně. Je to krátkozrakost, která se České republice vymstí zcela konkrétně: jako exportní zemi s hlavním odbytištěm v EU je v jejím nejvlastnějším zájmu, aby se dařilo všem.
Autorka je komentátorka Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
