Karel Barták: Merkelová zvedla oponu, ale jeviště zdaleka není připraveno
První zahraniční cesta po koronavirové přestávce vedla německou kancléřku Angelu Merkelovou do Bruselu.
Tam devět dní předem symbolicky zvedla oponu významné schůzky lídrů všech 27 členských zemí, na které se má dohodnout ohromný balík peněz zacílený na záchranu evropské ekonomiky. Její cesta svědčí o tom, jaký význam Německo jako předsedající země EU připisuje dohodě o tomto historickém úkolu v hodnotě 1,8 bilionu eur, jehož splnění vyžaduje jednomyslnost všech členských zemí, že se snaží so nejlépe připravit půdu a nenechat nic náhodě.
Čtěte také
Merkelová se neobvykle obrátila napřed na Evropský parlament, „srdce evropské demokracie“, jak sama řekla, jehož role je při prvotním dohadování okrajová, ale v závěru bude konečnou dohodu schvalovat.
Před poslanci střízlivě, ve svém stylu, ale přesto vzletně mluvila o právu, o soudržnosti, o jednotě a rovnosti, o nezbytnosti silné Evropy v globalizovaném světě. Některé věty by se daly tesat. Třeba: „Proti pandemii nelze bojovat lží a dezinformacemi.“ Nebo „čekají nás herkulovské úkoly“, přičemž tím hlavním je „obnovení základních svobod, omezených kvůli šíření koronaviru“. Světem pak obletěly záběry ovací, které jí europoslanci připravili.
Kancléřka, která všechny překvapila v květnu souhlasem s jednorázovým společným zadlužením států Unie, tedy něčím, co bylo pro Německo odjakživa tabu, pokračuje v nastoupeném obratu o 180 stupňů.
Historický okamžik
Snaží se ostatní přesvědčit, že když Německo vkládá samo tolik peněz do „evropské solidarity“, měli by se snažit i ostatní, bez ohledu na to, zda se jim to momentálně vyplatí více nebo méně. „Nejde jen o lidské gesto vůči těm nejvíce postiženým, ale o udržitelnou investici, která se vrátí nám všem,“ řekla. „Dostaneme se z toho navzdory rozdílům a vzájemně se posílíme.“
Čtěte také
Bylo by těžké najít vhodnější slova pro podporu návrhu Evropské komise, aby Unie v příštích sedmi letech hospodařila s 1,1 bilionem eur a aby dalších 750 miliard vložila v příštích třech letech do boje proti následkům pandemie v podobě fondu obnovy. Jak tento fond, tak sám rozpočet obsahují nespočet položek na straně výdajů, ale i příjmů, které budou předmětem dohadování a kolem kterých se už nyní v kuloárech svádějí urputné boje.
Předseda Evropské rady Charles Michel předloží koncem týdne takzvaný vyjednávací balíček, ve kterém shrne nejčastější postoje a navrhne varianty odpovědí na ně. Po boku Merkelové vypočítal ve středu ty hlavní překážky – bohaté severní země odmítají, aby EU poskytovala ze záchranného fondu dotace, a dávají přednost půjčkám. Ty chudé jižní, ale třeba i země Visegrádu, se obávají striktních podmínek pro využití evropských dotací, například zacílení na ochranu klimatu, a chtěly by větší volnost. Dalším včetně Česka se nelíbí kritéria výpočtu peněz pro jednotlivé země. A tak dále.
Intenzivní jednání včetně řady bilaterálních schůzek lídrů různých zemí budou pokračovat až do pátku 17. července, kdy se summit spustí. Kancléřka Merkelová však svou předehrou v Bruselu zajistila, že všem budou při tom znít v hlavě její slova: „Tato situace je v historii Evropské unie výjimečná, ba unikátní. Proto Německo prosazuje také mimořádná a unikátní řešení“. Tedy historický okamžik a historické odhodlání, které nebude snadné torpédovat.
Autor je publicista
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
