Lída Rakušanová: Slovensko je demokratickou nadějí Visegrádu
Kdo se v postkomunistické střední Evropě obává, že by se bez Evropské unie náš kontinent utápěl v chaosu nacionalistických vášní, musí v těchto dnech obdivovat Slovensko.
A kdo v České republice věří v evropskou integraci jako záruku demokracie, svobody a prosperity v dnešním globalizovaném světě, nemůže nevidět, jak zásadně si Slovensko pomohlo, když se před 26 lety zbavilo Česka.
Kamila Pešeková: Robert Fico prohrál, Slovensko přeskupuje politickou scénu
Volby do Evropského parlamentu na Slovensku přinesly důležité poselství pro zemi samotnou i pro další partnery v EU. Slováci svými hlasy potvrdili trend, který naznačují už několikáté volby za sebou, a to sice pokles podpory dlouholeté dominantní strany Smer. Stejně tak i velkou vůli po změně mezi občany.
Výsledek voleb do Evropského parlamentu, kdy na Slovensku jako v jediné zemi visegrádské čtyřky jasně zvítězila demokratická a jednoznačně proevropská koalice, je toho jen dalším důkazem v řadě: Ano, zatímco Češi odpočívali v 90. letech na Klausových „transformačních polštářích“, sáhli si Slováci po česko-slovenském rozchodu pod autoritářským nacionalistou Vladimírem Mečiarem na dno.
Ale možná právě proto se od něj odrazili s reformní razancí, která je katapultovala do Evropské unie společně s Českem, hned v první vlně jejího rozšiřování na východ. A jako jediná země z visegrádské čtyřky neváhali při první příležitosti vyměnit slovenskou korunu za euro, ač se tak dělo v roce 2009, kdy se na západní ekonomiku a s ní i na eurozónu řítila krize.
Hvězda naděje
Většina z nich přesto nepodlehla vábení domácích populistů. Zatímco si čeští voliči zvolili už podruhé na Hrad Miloše Zemana, ač se z něj vyklubal přítel Putina a obdivovatel Pekingu, a do Strakovky Andreje Babiše, podle slovenských archivů agenta STB, dali slovenští voliči přednost bytostnému demokratu Kiskovi, kterého záhy vystřídá v prezidentském křesle výrazná představitelka občanské společnosti Zuzana Čaputová.
Zuzana Čaputová bude prezidentkou Slovenska. „Slovenskem se žene vlna, která mění výsledky voleb,“ věří Petr Šabata
- 1:10 zpravodajka Pavlína Nečásková o situaci v Bratislavě
- 5:15 volby pohledem Ladislava Snopka a šéfredaktora ČRo Plus Petra Šabaty
- 16:15 redaktor Ladislav Novák a zpravodaj Ľubomír Smatana: první reakce na zvolení
- 25:00 ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD)
- 28:00 reakce protikandidáta Maroše Šefčoviče
- 32:40 další kroky Andreje Kisky
- 38:00 Ladislav Snopko: slovenská společnost je stále rozdělená
A na nátlak veřejnosti musel před rokem po vraždě novináře a jeho snoubenky odejít z čela vlády i do té doby nejmocnější slovenský politik, populista Robert Fico.
Jak ukázaly volby do evropského parlamentu, ve zbylých třech zemích Visegrádu se k něčemu podobnému neschyluje ani v náznaku. Maďarského populistu Viktora Orbána, který se pasoval na ochránce křesťanských hodnot a evropské dotace přihrává svým nejbližším, odměnili voliči 13 křesly v Evropském parlamentu z 21, která jsou tam rezervována pro jejich zemi.
Kaczyňského nacionalisté, demontující pod krycím názvem „Strana Práva a Spravedlnosti“ polské demokratické instituce, dostali přes 46 procent hlasů. A v Česku potvrdili voliči, že jasným vítězem na politickém kolbišti zůstává i nadále trestně stíhaný Andrej Babiš, ačkoliv jeho odchod z čela vlády žádají na náměstích tisíce demonstrantů.
Na pochmurném nebi visegrádské demokracie zůstává tedy Slovensko i po eurovolbách osamělou hvězdou. Nicméně: hvězdou naděje.
Autorka je komentátorka Českého rozhlasu
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
