Lída Rakušanová: S von der Leyenovou do Evropské republiky?

David Klimeš: Konec jedné iluze. Nová šéfka Evropské komise je Babišovou totální prohrou

• Upravit
• Smazat

Premiér Andrej Babiš by rád české veřejnosti prezentoval jeden svůj unijní úspěch za druhým. Nejprve zabránil zvolení nizozemského socialisty Franse Timmermanse do čela Evropské komise. Prý by příliš pohrdal východní Evropou a nutil nám uprchlíky. Nyní v Evropském parlamentu byla zvolena šéfkou Komise kompromisní kandidátka, německá křesťanská demokratka Ursula von der Leyenová, kterou Babiš podporoval. Takže další úspěch. Ale skončeme už, prosím, s tou iluzí...

Kdyby se opravdu povedlo ji zrealizovat, stala by se základem takové reformy unie, která by si zaručeně získala podporu většiny jejích obyvatel. A to, pokud jde o postkomunistické členské země, dokonce podporu přímo nadšenou.

Sloužit lidem

Ursula von der Leyenová uvedla svou vizi slovy, že ekonomika musí sloužit lidem a že není možné, aby lidé sloužili ekonomice. A slíbila, že během první stovky dnů ve svém novém úřadě položí základy k tomu, aby byl tzv. minimální plat v Evropské unii na stejné úrovni. Zároveň oznámila, že předloží návrh na celoevropské zajištění v nezaměstnanosti.

Tato svá slova už sice neupřesnila, ale soudě podle poplašených reakcí hospodářských bossů tím evidentně otevřela téma sice s velkým potenciálem sjednotit Evropu zdola, ovšem samozřejmě na úkor koncernových zisků.

Takže jak se dalo čekat, ozvaly se z hospodářských kruhů okamžitě kritické hlasy, že by takové centralistické regulace, jako je evropský minimální plat nebo evropské pojištění v nezaměstnanosti, Unii hospodářsky oslabily, protože by znamenaly neúměrnou zátěž především pro slabší národní ekonomiky.

Jak změní směřování Unie nová šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová?

• Upravit
• Smazat

Poprvé v dějinách Evropské komise jí bude předsedat žena. Poslanci Evropského parlamentu včera v tajném hlasování podpořili německou kandidátku Ursulu von der Leyenovou. 

Dodejme, že to je nepochybně pravda, ovšem jen poloviční. Evropská unie je založena na solidaritě členských zemí. Stejně jako je tomu ve všech zemích s demokratickým uspořádáním. Všude pomáhají silnější regiony těm slabším, ať už se tomu říká přerozdělování, subvence nebo dotace. Německá politoložka Ulrike Guérot to nazývá institucionalizovanou solidaritou a zdůrazňuje, že jejím předpokladem je rovnost občanů před zákonem.

Nerovnost před zákonem

A právě to je podle ní dneska v Evropské unii problém: zatímco máme v Evropě volný pohyb zboží i služeb, tedy de facto jejich rovnost před zákonem, a v eurozóně i euro jako symbol rovnosti dřívějších národních měn, občané Evropské unie si před zákonem dodnes rovni nejsou, protože podléhají zákonným normám a předpisům svých národních států.

Zvlášť bolestně se tato nerovnost projevuje v sociálních oblastech, protože tam lpí národní státy na svých kompetencích snad nejúporněji. Za následek to má nadřazenost trhu nad sociálním státem. Zvlášť markantní je to ve zdravotnictví: pacienti jsou v EU bráni jako spotřebitelé a lékaři a sestry jako pracovní síly. To sice přináší pacientům levnější léky a možnost nechat se léčit v zahraničí a lékařům eventuálně vyšší platy v jiné zemi Unie, ale zároveň to podrývá solidární zdravotnický systém.

Lída Rakušanová v roce 2018|foto: Jan Sedmidubský,Český rozhlas

Jednotlivé státy se to sice snaží řešit národními reformami, jenže analýza Nadace Fridricha Eberta došla před časem k závěru, že je v podstatě jedno, na jaké úrovni probíhá ve zdravotnictví regulace tržní a sociální politiky. Musí to ale vždycky být jedna a tatáž úroveň. Jinak hrozí, že se zdravotnictví dostane mezi dva mlýnské kameny. Jinými slovy, zapotřebí je nikoli míň, ale naopak víc evropské integrace.

Nic by o tom občany Evropské unie, a to včetně těch největších zdejších euroskeptiků, nepřesvědčilo líp, než kdyby si mohli být jisti, že v případě nouze na tom budou stejně, ať žijí v Česku, v Bulharsku, ve Francii nebo v Německu.

Autorka je komentátorka Českého rozhlasu