Lída Rakušanová: Právo na azyl v destrukci, nebo v rekonstrukci?
Je to jeden z největších výdobytků moderní doby: azyl jako základní lidské právo. Jeho pilíř, Ženevskou konvenci o uprchlících, podepsalo v červenci 1951, kdy světem bloudily po 2. světové válce miliony lidí bez domova, celkem 145 států. Včetně Číny, Sovětského svazu nebo Iránu.
Všechny tyto země se před 73 lety zavázaly, že napříště už lidé, pronásledovaní ve své domovině kvůli rase, náboženství, národnosti nebo politickému přesvědčení, nebudou odkázáni jen na občasné milosrdenství, protože jim signatářské státy poskytnou azyl.
Čtěte také
Z rasových, náboženských a národnostních důvodů platí toho času za snad nejvíc pronásledovanou menšinu na světě myanmarští Rohingové. Genocidě čelili na severu Iráku a Sýrie za Islámského státu Jesídi.
Pronásledována je v Číně etnická a náboženská minorita Ujgurů. A podle nedávného rozhodnutí Evropského soudního dvora mají dostávat azyl – kvůli nelidskému zacházení se strany Talibánu – a priori také afghánské ženy.
Uprchlíků z těchto – nebo obdobných – kategorií je v nekončícím přílivu nelegálních migrantů do Evropy poskrovnu. Lidí s nárokem na azyl z politických důvodů nejspíš jakbysmet. Většina ostatních přichází prostě jen za lepším životem. Což je naprosto legitimní. Ale pouze v případě, že se to neděje ilegálně.
Konec společných hranic?
Současná situace, kdy Rusko a Bělorusko používají migranty na hranicích s Polskem a s Finskem cíleně jako zbraň v hybridní válce s EU, kdy se pod zátěží policejních kontrol na hranicích unijních států hroutí Schengen, a zpřísněná pravidla evropského azylového systému kolabují dřív, než vstoupí v platnost, je evidentně neudržitelná.
Čtěte také
Hrozí zcela reálně, že snaha o společnou evropskou azylovou politiku ztroskotá a jednotlivé státy se budou starat samy o sebe. O dočasné pozastavení práva na azyl žádá Polsko.
Zákon, dovolující finským policistům nepustit migranty přes hranice bez ohledu na jejich případnou žádost o azyl, schválil finský parlament už letos v létě. Holandsko chce z evropského azylového systému vystoupit natrvalo. O totéž usiluje Maďarsko.
Základní lidské právo, právo na azyl, potřebuje celounijní rekonstrukci, a to důkladnou. Tak, jak vypadá dnes, je ve skutečnosti nehumánní, protože k žádosti o azyl se zpravidla probojují jen ti nejsilnější.
Ti slabší a opravdu potřební, zemřou po cestě. Neue Züricher Zeitung cituje Ruuda Koopmanse, profesora sociologie a odborníka na migraci na Humboldtově univerzitě v Berlíně, podle něhož neexistuje azylový systém, který by byl tak smrtící, jako je ten evropský.
Dodejme, že smrtící je vzhledem k šířícímu se populismu a autoritářství i pro evropskou demokracii.
Autorka je dlouholetá komentátorka Rádia Svobodná Evropa a Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
