Lída Rakušanová: „Meeting Brno“ boduje

Čtěte také

Jiří Leschtina: Sněmování sudetských Němců v Čechách? Byl by to symbol konečného smíření a odpuštění

Tenkrát, v roce 2015, prosadilo vedení Sudetoněmeckého krajanského sdružení v čele s Berndem Posseltem vyškrtnutí pasáže o „znovunabytí domova“ ze svých stanov. Místo nároků na německý majetek, zkonfiskovaný po roce 1945, si krajanské sdružení vytyčilo za svůj cíl spolupráci a partnerství s českými sousedy.

S tím, že poválečné zločiny na německojazyčné menšině v Československu a na jejím vyhnání považuje krajanské sdružení sice i nadále za bezpráví, avšak zároveň se přiznává ke spoluvině sudetských Němců na pronásledování českých občanů nacistickým režimem a na holokaustu.

Cesta ke spolupráci

Touto změnou stanov otevřelo Sudetoněmecké krajanské sdružení České republice cestu k minulostí nezatížené spolupráci Čechů a sudetských Němců i na politické úrovni. Tam o ní ale celkově, veřejně a oficiálně, pokud jde o prezidenta, vládu České republiky a o Parlament i Senát, kvůli obavám ze ztráty voličů nikdo nestál.

Čtěte také

Lída Rakušanová: Pochopení minulosti je klíčem k budoucnosti

A de facto nestojí dodnes. Takže se například v Parlamentu může ještě teď, 36 let po Listopadu, producírovat osoba z Okamurova populistického panoptika, údajně zachraňující Brno před sudetoněmeckým „Landsmanšaftem“, aniž by jí kdokoli odporoval.

Naštěstí ale tohle všechno už dneska není podstatné. Obdobně jako v Německu, kde se v 70. letech začali mladí lidé ptát svých rodičů a prarodičů, co dělali za války, je to teď i v Česku hlavně mládež, kdo chce vědět, co se v této zemi dělo, když válka skončila.

Neomlouvat minulost

Festival „Meeting Brno“ se v roce 2007 zrodil z iniciativy několika brněnských studentů, kteří se rozhodli jít po stopách 27 tisíců německy mluvících obyvatel města, většinou žen, dětí a starých lidí, které na konci května 1945 hnali ozbrojení gardisté na rozkaz Zemského národního výboru k rakouským hranicím. Tisíce jich to tenkrát nepřežily.

Lída Rakušanová|foto:Zdeněk Novák, Český rozhlas

Brněnští studenti chodili obráceným směrem: z Pohořelic do Brna. A svému každoročnímu pochodu dali v roce 2015 jméno „Pouť smíření“. To už se jejich inciativy ujal tehdejší brněnský primátor Petr Vokřál, v té době člen hnutí ANO, a hlouček studentů se časem rozrostl na stovky a tisíce. Jsou to lidé z občanských sdružení, z kultury, ale i z politiky a také ze sousedních zemí.  

A přicházejí nejen kvůli koncertům, tematickým výstavám, divadelním představením. Především přicházejí do města, které, jak to formuluje vedení festivalu, „se rozhodlo neomlouvat svou minulost, a proto může mluvit věrohodně o budoucnosti“. Lepší hostitele si Sudetoněmecké krajanské sdružení nemůže přát.

Autorka je komentátorka Českého rozhlasu