Lída Rakušanová: Kolik stojí mír?
Jsou státy, schopné o výdajích na udržení míru donekonečna diskutovat. A jsou země, schopné okamžitě jednat – ať to stojí, co to stojí. Bohužel těch druhých má EU žalostně málo.
Čtěte také
Zatímco Rada EU vypočítala, že v roce 2024 činily výdaje na obranu všech 23 zemí EU, které jsou zároveň členy NATO 1,99 procent jejich celkového HDP, a že letos by měly tyto náklady vzrůst o pět setin na 2,04. Například Polsko už teď vydává na obranu své země 4,7 procent ročně. Tedy víc než dvojnásob.
Přes tři procenta HDP stojí za to odstrašit ruské agresory i Estonsku, Litvě a Lotyšsku. A skoro 2,5 procent Dánsku, které se kromě toho letos rozhodlo své výdaje na zbrojení navýšit, a to drasticky.
Rusko může za půl roku napadnout další
Důvodem je nedávno zveřejněná zpráva dánské bezpečnostní služby, podle které reálně hrozí, že pokud se podaří válku na Ukrajině ukončit nebo zmrazit, uvolní se Kremlu dostatečně velký vojenský potenciál, aby během pouhého půl roku napadl další sousední stát.
Čtěte také
Regionální konflikt proti státům v Pobaltí by byl Kreml schopen rozpoutat do dvou let. A do pěti let by se mohl pokusit o velkoplošnou válku na evropském kontinentu.
To vše, podle informací dánské bezpečnostní služby, především za předpokladu, že si Kreml bude jist, že kdyby Rusko přepadlo evropské státy NATO, tak jim Amerika nebude chtít – nebo nebude mít možnost – přijít na pomoc.
Procenta HDP vydávaná na zbrojení s cílem věrohodně odstrašit agresora, ale nejsou všechno: Podstatné je s nimi hospodařit co nejefektivněji. Což je vzhledem k současnému chaosu v americko-evropských vztazích úkol téměř nadlidský.
Trump (možná) už není partner Západu
Nejpozději od mnichovské bezpečnostní konference je totiž jasné, že vůči Americe v čele s Donaldem Trumpem je nutné být permanentně ve střehu. A to zřejmě i v takových případech, jako je nákup výzbroje „Made in USA“.
Christophe Gomart, bývalý francouzský generál, který je dnes poslancem v Evropském parlamentu, se například obává, že americké bojové stíhačky F-35, nakoupené řadou evropských států včetně Česka, mohou být zřejmě i nadále pod kontrolou Pentagonu, a to kvůli řízení centrálních systémů.
Bez pravidelných updatů z těchto systémů může být výkon amerických stihaček F-35 údajně snížen a případně i zcela eliminován.
Jinými slovy: Teoreticky by Pentagon mohl stíhačky F-35 prodané do Evropy na dálku sabotovat. Ještě včera absurdní představa – jenže dnes není nemožné snad už vůbec nic.
Autorka je dlouholetá komentátorka Rádia Svobodná Evropa a Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
