NATO příliš tlačilo na pilu, chtělo se posunout až na hranice Ruska, zdůrazňuje poslanec Směru Kéry

„Já jsem nikdy nekritizoval žádné demonstrace. Na rozdíl od minulých vlád, které na demonstranty posílaly vodní děla a nařídily střílet gumovými projektily. My jen chceme, aby na nich byl klid a pořádek,“ deklaruje předseda zahraničního výboru Národní rady, který opoziční aktivisty obviňuje z kontaktů s lidmi napojenými na zahraniční rozvědky.

Čtěte také

Fico na Ukrajinu tlačí kvůli plynu a Moskva se raduje, říká o přestřelkách novinářka Procházková

Slovenské veřejnosti, která se účastní protestů, vadí například setkání premiéra Roberta Fica s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. 

„Opakuji, že naším životním prostorem je EU a NATO. Ale to nám nebrání mít dobré vztahy i s dalšími státy,“ vysvětluje Kéry a jmenuje Ficovy styky s Čínou, Tureckem a americkým prezidentem Trumpem. 

„Ficova cesta do Moskvy byla primárně o zájmech Slovenské republiky, které byly narušeny jednostranným rozhodnutím přesluhujícího prezidenta Volodymyra Zelenského.“

Kéry se z titulu své funkce účastnil cesty místopředsedy parlamentu a předsedy koaliční SNS Andreje Danka do Moskvy. Stejně jako na Ficově cestě, i tady se prý hlavně mluvilo o dodávkách ropy a plynu. A také o válce na Ukrajině.

Svému ruskému protějšku prý Kéry zdůraznil, že Rusko napadením Ukrajiny hrubým způsobem porušilo mezinárodní právo.

Čtěte také

Fico čekal, že Zelenskyj bude přemýšlet jako podnikatel, ne jako státník, říká ukrajinistka Víchová

„Ale musel jsem se svým partnerem souhlasit v tom, že Západ a NATO příliš tlačily na pilu a chtěly posunout Alianci až na hranici s Ruskou federací. V životě je velmi důležitá prevence. V roce 1962 jsme tu měli kubánskou raketovou krizi, kdy Sověti chtěli mít jaderné zbraně na Kubě a Američané cítili ohrožení. Po 60 letech dnes zažíváme něco podobného,“ tvrdí.

Kéry se domnívá, že ukrajinskou bezpečnost budou muset garantovat velmoci jako Spojené státy a Čína, nikoli však Evropská unie, které prý Rusko nedůvěřuje.

„A to poté, co bývalá německá kancléřka Angela Merkelová řekla, že minské dohody měly dát Ukrajincům čas na vyzbrojení a přípravu na válku s Ruskem. Tím jsme se jako Evropa diskvalifikovali vůči Ruské federaci,“ soudí.

Evropa za sebe

Do staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa vkládá Kéry naděje, že by mohl vyjednat mír mezi Ruskem a Ukrajinou. Zároveň se ale ohrazuje vůči jeho prohlášením o anexi Grónska, znovuzískání kontroly nad Panamským průplavem či úvahami o připojení Kanady ke Spojeným státům.

Čtěte také

Předčasné volby má pod kontrolou Fico. Je malá šance, že dovládne až do řádného konce, říká novinář

Velmi špatnou zprávou pro Evropskou unii jsou také hrozby zavedením cel.

„Už teď se stáváme nekonkurenceschopnými vůči USA a Číně, když cena jedné megawatthodiny zemního plynu je přes 50 eur, zatímco ve Spojených státech asi 10 eur. Znamenalo by to, že naše výrobky ještě podraží a nebude o ně zájem,“ varuje.

„Evropská unie by se měla probudit a začít tvořit vlastní zahraniční, hospodářskou i bezpečnostní politiku a nečekat na to, co řeknou ve Washingtonu, a potom to jen opakovat. V mnohých věcech máme stejné názory se Spojenými státy, ale v jiných se lišíme,“ uzavírá.

Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.