Lída Rakušanová: Jádro má opět šanci, ale ne v českém vydání

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Jaderná elektrárna Temelín

„Vy nám zničíte planetu a pak si zemřete. Z budoucnosti mám strach.“ Tahle slova nejsou z úst Grety Thunbergové, kterou štamgasti ve zdejších hospodách už dávno označkovali za hysterickou psychopatku, která neví, co mluví. 

Říká je dvanáctiletý kluk z Václavic u polských hranic, v rozhovoru pro Deník N. A výstižně tak pojmenovává trauma mnoha svých zdejších vrstevníků.

Třeba by se to od své devatenáctileté dcery Vivien a šestnáctiletého syna Frederika dozvěděl i Andrej Babiš (ANO), kdyby se jich na to před svým odletem do Bruselu zeptal. Pak by možná došlo i jemu, že vyhrožovat už před setkáním, na kterém se lídři unijních zemí mají dohodnout na razantním snížení emisí do roku 2050, že zablokuje celou dohodu, je vrchol arogance.

Konkrétní požadavek české vlády, aby Unie uznala jadernou energetiku jako „čistý zdroj“, má naproti tomu šanci, že se o něm bude vážně diskutovat. Klimatické změny postupují rychleji, než se předpokládalo, a zkracují se tudíž i lhůty k dosažení stanovených cílů.

I v Německu, které po katastrofě v japonské atomové elektrárně Fukušima postupně uzavírá své jaderné elektrárny, se teď ozývají hlasy, že bez jádra to zřejmě nepůjde. 

Efektivní, hospodárné, a bezpečné

Současně se ale ukazuje, že budoucnost rozhodně nepatří klasickým jaderným blokům, jaké chce Česká republika budovat v Temelíně a v Dukovanech, ale když už, tak rozhodně tzv. reaktorům čtvrté generace. Především se jedná o množivé reaktory, jejichž výhodou je, že jsou chlazeny sodíkem, takže v případě nehody nehrozí výbuch s radioaktivním mrakem.

Neméně důležité ovšem je, že se v nich dá spotřebovávat i vyhořelé palivo z klasických jaderných elektráren. Praktické zkušenosti mají už s touto technologií nejen ve Spojených státech, v Indii a v Rusku, ale i ve Francii. Podle výpočtů vědců by jen už existující jaderný odpad zásobil množivé reaktory palivem na stovky, ne-li tisíce let.

Variant je ale víc. V Kanadě uvede například firma Terrestrial Energy v příštích letech do provozu jaderný reaktor, který používá jako palivo tekutý uran v solném roztoku. Místo složitého vyměňování palivových článků se palivo bude jednoduše tankovat. A i tento reaktor bude vyrábět elektřinu z vyhořelého paliva klasických reaktorů.

Kanadské úřady už stavbu povolily. Je totiž vyloučeno, že by v reaktoru, kde obíhá tekuté palivo jako v ústředním topení, mohlo kdy dojít k roztavení jádra. V amerických či asijských startupech se dokonce pracuje i na různých variantách minireaktorů, které jsou mobilní.

Lída Rakušanová

To všechno jsou projekty s vlastnostmi, které jaderné elektrárny, jako jsou Temelín nebo Dukovany, nikdy neměly a mít nemohou: slibují být efektivní, hospodárné, a bezpečné. Očekávat za těchto okolností, že Brusel bude strkat peníze do technologie, která je evidentně na odpis, je iluzorní. A už vůbec ne v tak nerealistickém objemu, jaký si představuje Andrej Babiš.

Autorka je komentátorka Českého rozhlasu