Lída Rakušanová: Jaderný deštník Evropské unie? Je nevyšší čas

4. říjen 2024

Znáte tu pohádku o pasáčkovi ovcí, který tak dlouho varoval před vlkem, až mu to nikdo ve vsi nevěřil? Takže, když pak vlk skutečně přišel, sežral v pohodě celé stádo. Obdobně jako „pasáček“ vypadají na první pohled i věrní Vladimira Putina, kteří vyhrožují Západu, že když nepřestane Ukrajině dodávat zbraně, smete Rusko celou Evropskou unii svým jaderným arzenálem z povrchu zemského.

Čtěte také

Jasné přitom je, že kdyby se unijní státy podvolily a přestaly Ukrajinu v jejím statečném boji s ruským agresorem podporovat, kremelský vlk by na ně teprve dostal chuť. Tu si nechá zajít, jen když ví, že by ho to stálo život. Příběh o pasáčkovi je klasickým příkladem, jak nebezpečné je brát planý poplach na lehkou váhu.

Přesně to se ale v EU – a především v jejích zakladatelských státech –, už třetím rokem děje. Generálové sice bijí na poplach, ale většina politiků včetně českých se vzájemně ukolébávají představou, že přece máme Severoatlantickou alianci a v ní Spojené státy, a jejich jaderný deštník nás před ruským agresorem spolehlivě ochrání.

Když ale přijde Trump...

Že deštník může být i děravý si odmítají přiznat, a to navzdory zkušenostem s Donaldem Trumpem v Bílém domě i faktu, že by se tam mohl za pár měsíců vrátit.

Trumpův přístup k NATO byl v jeho prvním prezidentském období spíš ryze obchodní než globálně strategický. Trumpovy ohledy na partnery končily tam, kde začínalo volební heslo o „Americe na prvním místě“.

Čtěte také

Vyhlídku na vlastní jaderný deštník přitom Evropská unie má, jen ji nechává ležet ladem. Mezi pět oficiálně uznávaných jaderných mocností patří v Evropě kromě Velké Británie, která unijní svazek opustila, už jen Francie.

Jen ta má vlastní jaderný arzenál, a to v počtu kolem 300 nukleárních hlavic. Spoluúčast na francouzském úsilí o jaderné odstrašení nabízel francouzský prezident Emanuel Macron Bruselu opakovaně. Bez úspěchu.

Lída Rakušanová

Pro unijní státy je evidentně  pohodlnější spoléhat se na Ameriku, než zkusit stát pod jaderným deštníkem alespoň částečně na vlastních nohou. A ten vlk z Kremlu se z toho zcela určitě raduje.

Autorka je dlouholetá komentátorka Rádia Svobodná Evropa a Českého rozhlasu

Spustit audio