Lída Rakušanová: ČEZ na mušce investorů

Ty mají podle prokurátora spočívat v porušování fakturačních pravidel, ale i kdyby tomu tak bylo, měl by ČEZ dostat eventuálně čas i na to, aby nedostatky odstranil. Tak by to alespoň mělo probíhat podle evropských pravidel. A ta, jak v pátek v Bruselu slíbil bulharský president Plevneliev premiéru Nečasovi, hodlá Bulharsko dodržovat.

I kdyby ale ČEZ musel do budoucna distribuci elektřiny v Bulharsku zcela odepsat, nebyla by to podle analytiků pro jeho celkovou bilanci žádná velká rána, protože by to prý představovalo snížení provozního zisku ani ne o jedno a půl procenta. Na poklesu kurzu akcií by se to projevilo v řádu desetikorun.

Přesto nelze současné problémy ČEZu podceňovat: dostavily se totiž krátce poté, co společnost přišla o licenci na distribuci elektřiny v Albánii, čímž ztratila investici za pět miliard korun. V Bulharsku jde teď o dva a půl krát víc. 40 procent distribučního trhu není kromě toho jediným želízkem ČEZu na tamní energetické scéně: výkon jeho černouhelné elektrárny ve Varně je větší než zdejší elektrárny v Prunéřově a kryje bulharskou spotřebu elektřiny z 12 procent. Do tamního portfolia ČEZu patří rovněž sluneční elektrárna Orešec.

Jak by se do těchto aktivit ČEZu promítla eventuální ztráta jeho licence na distribuci elektřiny, není zatím jasné. Konstatovat se naproti tomu dá zcela určitě, že se současné dění, ať skončí jakkoli, už teď negativně promítá do atmosféry mezi investory: ČEZ je a bude na finančních trzích sledován mnohem intensivněji než dřív. Což v situaci, kdy stojí před rozhodnutím o dostavbě Temelína s řadou tak kontroverzních otázek, jako jsou například garantované ceny elektřiny, bude nepříjemné dvojnásob: Temelín je totiž přímo exemplární případ rozhodování nikoli v ekonomické, ale v prvé řadě v politické rovině. Tedy přesně v té rovině, kterou teď Praha v případě licence ČEZu Sofii vyčítá.