Libor Dvořák: Vrakoviště tanků

Na zmíněné vrakoviště narazil loni v zimě během procházky i jeden zvídavý občan největšího uralského města Jekatěrinburgu. Ten v rozhovoru pro ruský informační portál newsru.ru prohlásil, že tanky už vypadaly jako závěje a že v panensky bílém sněhu nezahlédl ani jedinou stopu. Tak jakápak stálá ostraha! Navíc prohlásil, že tanky jsou otevřené a zřejmě provozuschopné: „Kdybyste si do toho sedli, nastartovali a odjeli, nikdo si toho nevšimne,“ prohlásil sarkasticky zmíněný Jekatěrinburčan.

Zatímco pro obyvatele neformální uralské metropole mohou být tanky v lese překvapením, místní lidé z okolí vrakoviště už si s nimi užili své. Když je sem armáda přivezla, pásy dvou stovek obrněnců rozryly všechny cesty a jejich výfuky tu nakouřily tak, až se nedalo dýchat. Celá operace měla i jednu oběť, praporčíka z doprovodné jednotky. Dnes je pochován na místním hřbitově.

Novináři se na osud tanků dotázali i na velení Povolžsko-Uralského vojenského okruhu. Náčelník oddělení pro styk s veřejností podplukovník Burdakov potvrdil, že tanky v lese nedaleko obce Jelanská skutečně jsou. Nejsou prý ovšem být určeny k sešrotování, ale čekají tu na redislokaci. O čemž dotazující se žurnalisté upřímně zapochybovali…

Celá tato tragikomická historie se ovšem podivuhodně doplňuje s nedávným prohlášením vrchního velitele ruských pozemních vojsk generálplukovníka Alexandra Postnikova. Ten potvrdil, že v současné době ruská armáda potřebuje 10 tisíc tanků, ale má jich tisíc. Zároveň přitom dal na srozuměnou, že vojska rozhodně nepotřebují stroje typu T-72, natožpak ještě starší, které už za srovnatelnými zahraničními tanky co do technických parametrů i palebných a manévrovacích schopností zoufale zaostávají. Ministerstvo obrany proto prý už v loňském roce nakoupilo 261 strojů T-90.

I tady se ale generál Postnikov dopustil jisté nepřesnosti: Ruský list Vědomosti napsal, že podle dobře informovaného zdroje na ministerstvu obrany drtivou většinu z tohoto počtu netvoří T-90, ale modernizované stroje T-72BA. Nový tank T-90, vyráběný v největší vagonce světa Uralvagonzavod, armádu stojí 70 milionů rublů. Modernizace strojl staršího typu je několikanásobně levnější a přijde na 10-30 milionů.

Stavy tanků v ruské armádě přitom budou dále klesat. Podle odborníků jich reformované ozbrojené síly budou mít asi dvě tisícovky v brigádách, stejný počet ve výcvikových střediscích a dalších jednotkách a 5-6 tisíc jich bude stát ve skladech uložené techniky.

Pro masivní nákup úplně Nových tanků je tu ovšem jeden velmi pádný důvod: Záchrana Uralvagonzavodu, který utrpěl značné rány v důsledku světové hospodářské krize v podobě prudce se snižujících objednávek železničních vagonů. Ty v roce 2008 představovaly dvě třetiny zisků uralského průmyslového giganta. Pro srovnání – výroba tanků pro ruskou, alžírskou a indickou armádu ve stejném roce netvořila ani třetinu příjmů. Do léta minulého roku tak v podniku Uralvagonzavod přišlo o práci na 20 tisíc lidí. Případnými masivními nákupy zdejších tanků bude prostě armádní rozpočet zachraňovat sociální smír v celé této oblasti.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání. Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas.