Libor Dvořák: Vrakoviště tanků
se zrodilo například v lesích Sverdlovské oblasti na Uralu. Tam ministerstvo obrany loni listopadu nechalo během týdne vlaky navozit 200 tanků. Jejich řidiči s nimi zajeli do lesa a tam je nechali stát. Ministerstvo obrany tvrdí, že tyto těžké bojové stroje jsou pod stálou ochranou, ale na druhé straně přiznává že po přestavbě armády bude tanků přebývat kolem deseti tisíc.
Na zmíněné vrakoviště narazil loni v zimě během procházky i jeden zvídavý občan největšího uralského města Jekatěrinburgu. Ten v rozhovoru pro ruský informační portál newsru.ru prohlásil, že tanky už vypadaly jako závěje a že v panensky bílém sněhu nezahlédl ani jedinou stopu. Tak jakápak stálá ostraha! Navíc prohlásil, že tanky jsou otevřené a zřejmě provozuschopné: „Kdybyste si do toho sedli, nastartovali a odjeli, nikdo si toho nevšimne,“ prohlásil sarkasticky zmíněný Jekatěrinburčan.
Zatímco pro obyvatele neformální uralské metropole mohou být tanky v lese překvapením, místní lidé z okolí vrakoviště už si s nimi užili své. Když je sem armáda přivezla, pásy dvou stovek obrněnců rozryly všechny cesty a jejich výfuky tu nakouřily tak, až se nedalo dýchat. Celá operace měla i jednu oběť, praporčíka z doprovodné jednotky. Dnes je pochován na místním hřbitově.
Novináři se na osud tanků dotázali i na velení Povolžsko-Uralského vojenského okruhu. Náčelník oddělení pro styk s veřejností podplukovník Burdakov potvrdil, že tanky v lese nedaleko obce Jelanská skutečně jsou. Nejsou prý ovšem být určeny k sešrotování, ale čekají tu na redislokaci. O čemž dotazující se žurnalisté upřímně zapochybovali…
Celá tato tragikomická historie se ovšem podivuhodně doplňuje s nedávným prohlášením vrchního velitele ruských pozemních vojsk generálplukovníka Alexandra Postnikova. Ten potvrdil, že v současné době ruská armáda potřebuje 10 tisíc tanků, ale má jich tisíc. Zároveň přitom dal na srozuměnou, že vojska rozhodně nepotřebují stroje typu T-72, natožpak ještě starší, které už za srovnatelnými zahraničními tanky co do technických parametrů i palebných a manévrovacích schopností zoufale zaostávají. Ministerstvo obrany proto prý už v loňském roce nakoupilo 261 strojů T-90.
I tady se ale generál Postnikov dopustil jisté nepřesnosti: Ruský list Vědomosti napsal, že podle dobře informovaného zdroje na ministerstvu obrany drtivou většinu z tohoto počtu netvoří T-90, ale modernizované stroje T-72BA. Nový tank T-90, vyráběný v největší vagonce světa Uralvagonzavod, armádu stojí 70 milionů rublů. Modernizace strojl staršího typu je několikanásobně levnější a přijde na 10-30 milionů.
Stavy tanků v ruské armádě přitom budou dále klesat. Podle odborníků jich reformované ozbrojené síly budou mít asi dvě tisícovky v brigádách, stejný počet ve výcvikových střediscích a dalších jednotkách a 5-6 tisíc jich bude stát ve skladech uložené techniky.
Pro masivní nákup úplně Nových tanků je tu ovšem jeden velmi pádný důvod: Záchrana Uralvagonzavodu, který utrpěl značné rány v důsledku světové hospodářské krize v podobě prudce se snižujících objednávek železničních vagonů. Ty v roce 2008 představovaly dvě třetiny zisků uralského průmyslového giganta. Pro srovnání – výroba tanků pro ruskou, alžírskou a indickou armádu ve stejném roce netvořila ani třetinu příjmů. Do léta minulého roku tak v podniku Uralvagonzavod přišlo o práci na 20 tisíc lidí. Případnými masivními nákupy zdejších tanků bude prostě armádní rozpočet zachraňovat sociální smír v celé této oblasti.
Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání. Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor

Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.