Libor Dvořák: Vlna antisemitismu v Rusku
Jak se zdá, v Rusku, ale i jinde po světě propuká nová vlna antisemitismu vyvolaná tentokrát konfliktem mezi Izraelem a hnutím Hamás. To, co se stalo v neděli na letišti v dagestánské Machačkale, je až k neuvěření.
Dav přinejmenším několika set lidí vtrhl nejdřív do letištní haly a pak dokonce na plochu, aby tímto hodně svérázným způsobem (s palestinskými vlajkami nad hlavami) „uvítal“ stroj společnosti Redwings, který právě přiletěl z Tel Avivu.
Čtěte také
Duchapřítomný kapitán naštěstí nenechal cestující vystoupit, a dokud se situace za masivní policejní asistence neuklidnila, nechal je několik dlouhých hodin čekat v letadle.
Jak se zdá a jak vyplývá ze zdrojů, které má známý nezávislý informační server Meduza přímo v Kremlu, nejvyšší ruská státní místa nic podobného nečekala. Pak se ale ukázalo, že již před touto hrůzu nahánějící demonstrací se podobné nepokoje odehrály v jiném dagestánském městě, Chasavjurtu, kde se dav dožadoval vysídlení izraelských občanů ze dvou místních hotelů.
Čtěte také
Když se nad věcí zamyslíme, není na tomto excesu nic tak podivného: obyvatelé severního Kavkazu přece až masově odcházeli bojovat do řad Islámského státu a své souvěrce tentokrát podpořili alespoň takto.
A podíváme-li se do celého postsovětského prostoru, na podobné postoje narazíme prakticky v celé především islámské Střední Asii. Ostatně – viděno z tohoto zorného úhlu – není nic divného ani na zčásti rovněž proislámském hlasování VS OSN o konfliktu v Gaze (i když tady významnou roli bezpochyby sehrály spíše humanitární ohledy).
Ani slovo o tradičním říšském antisemitismu
Vraťme se ale do Ruska. Jeho prezident Vladimir Putin během pár dní z celé šlamastiky obvinil inspirátory a provokatéry na sociálních sítích, kteří prý byli exponenty západních tajných služeb, jimž se o nápovědu postarala Ukrajina.
A je to – o tradičním říšském antisemitismu pěstovaném jak za cara, tak za komunistického režimu zejména ve Stalinových časech, nikde ani slovo.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
