Libor Dvořák: Vladimir Putin čekal na Kim Čong-un ve Vladivostoku celou půlhodinu
Severní Korea potřebuje v procesu denuklearizace bezpečnostní záruky, je však předčasné hovořit o tom, jak podstatné budou.
Po jednání se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem to ve Vladivostoku řekl ruský prezident Vladimir Putin. Nejdřív je podle něj třeba učinit první kroky ke zvýšení vzájemné důvěry. Čas pro obnovení šestistranných rozhovorů o korejském problému, přerušených před deseti lety, podle Putina ještě nenastal.
Drábová: KLDR nechce svou jadernou zbraň použít. Leda kdyby všichni Kimové dočista zešíleli
Po neúspěšné schůzce amerického prezidenta a severokorejského vůdce je opět na stole jaderný program KLDR. Jak nebezpečný je a dá se srovnat s íránským? Otázky Interview Plus pro předsedkyni Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Danu Drábovou.
Ruský prezident je znám tím, že je schopen k čekání na svou maličkost odsoudit kupříkladu i britskou královnou. Něco takového se ale ve Vladivostoku nestalo a byl to naopak Putin, který na severokorejského diktátora čekal celou půlhodinu. Už z toho vyplývá, za jak důležité Putin dálněvýchodní rozhovory považoval.
Podle světových agentur byly debaty nejvyšších představitelů Ruska a Severní Koreje ve Vladivostoku „důkladné a obsažné“, zabývaly se perspektivou zlepšení vztahů obou korejských států, strategickou stabilitou a rozvojem dvoustranných styků. Podle Putina se diskuse týkala mezinárodních sankcí, vztahů Severní Koreje s USA a denuklearizace Korejského poloostrova.
O váze jednání vypovídá i skutečnost, že místo plánovaných 50 minut spolu oba lídři mezi čtyřma očima rozmlouvali plné dvě hodiny – teprve pak se k nim na další hodinu připojili i ostatní členové obou delegací.
Kvadratura kruhu
Mimochodem, Putin severokorejského hosta podle ruských médií oslovoval „vážený soudruhu předsedo“, zatímco Kim označil Rusko za „velkého spřízněného souseda“ a tlumočil „drahým ruským přátelům“ pozdravy severokorejského vedení.
Leč zdvořilostní floskule stranou – oběma debatujícím šlo jistě především o zlepšení bezpečnostní situace na Korejském poloostrově, přičemž bychom se skoro mohli vsadit, že té ruské o ně šlo víc: hranice mezi oběma státy měří pouhých 19 km, ale Severní Korea je bezprostředním sousedem Ruska a případný jaderný konflikt by ruský Dálný východ přinejmenším zprostředkovaně zasáhl.
Je Kim Čong-un jen šílený mladík s jaderným arzenálem, nebo má plán? ptá se Pentagon
Kim Čong-un má plán, nebo je jen šílený? Tuto otázku si po letošní sérii testů raket o nichž severokorejský vůdce tvrdí, že jsou schopny nést jadernou nálož, klade celá světová veřejnost. Opakovanými testy i svými prohlášeními Kim Čong-un, kterého deník The New York Times nazval „mladíkem s jaderným arzenálem", budí napětí a nervozitu. Ta se podle všeho přehoupne i do nadcházejícího roku. Balistických raket odpálila Severní Korea zatím třiadvacet.
Na druhé straně ovšem Putin, ač se od něj očekávalo něco jiného, řekl, že obnova šestistranných rozhovorů o severokorejském jaderném programu, které se před deseti lety zhroutily, by byla předčasná. Severní Korea prý před obnovením takovýchto jednání potřebuje „mezinárodní bezpečnostní záruky“.
Putin setkáním zároveň znovu demonstroval, že Rusko se snaží držet prst na tepu hlavních světových událostí a že ve východní Asii je třeba s ním počítat stejně jako dejme tomu na Blízkém východě.
A oč jde Kimovi? Jeho mimořádná diplomatická aktivita z poslední doby svědčí o tom, že ekonomika usilovným zbrojením zbídačené země je v koncích a mladému diktátorovi tak nezbývá nic jiného, než jednat a dokonce kvůli tomu cestovat, což nedělával.
Je to ovšem kvadratura kruhu, protože Kim by se chtěl zbavit mezinárodních sankcí, ale nehodlá se zbavit jaderných zbraní. Ty jsou totiž jedinou nezpochybnitelnou zárukou existence jeho bizarní brutálně komunistické říše.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
