Drábová: KLDR nechce svou jadernou zbraň použít. Leda kdyby všichni Kimové dočista zešíleli

7. březen 2019

Po neúspěšné schůzce amerického prezidenta a severokorejského vůdce je opět na stole jaderný program KLDR. Jak nebezpečný je a dá se srovnat s íránským? Otázky Interview Plus pro předsedkyni Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Danu Drábovou.   

Někdy mezi 16. únorem a 2. březnem Severní Korea znovu dobudovala části raketové základny Sohae. Tu ale předtím, hned po prvním setkání Kim Čong-una s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, částečně rozebrala. Je tak dnes svět zas ve větším nebezpečí?

Severokorejská elita si za dolary může koupit cokoli. Tuzexy financují jaderný program

03706324.jpeg

Pokud patříte k severokorejské elitě, můžete si koupit naprosto cokoli – prvotřídní whisky, drahé šperky, západní parfém nebo třeba bubny či saxofon.

„Asi to bude znít trochu zvláštně, ale slovo nebezpečí bych asi tady nepoužila,“ odpovídá Dana Drábová. Protože jaderné zbraně prý odvedly za posledních 70 let pro udržení světového míru velký kus práce. 

Vymazali by je z mapy světa

„Severní Korea nemá v úmyslu jadernou zbraň použít. Leda kdyby všichni Kimové dočista zešíleli. Ona je využívá k odstrašujícím mechanismům. On totiž každý, kdo ji má a použije, tak to má v tu ránu zpátky od někoho jiného. To nikdo nechce a pro Korejce by to znamenalo vymazání z mapy světa,“ myslí si.

Doufá, že nemá naivní naději, ale že aspoň s podobnou logikou uvažují i severokorejští vůdci. „Jejich cílem je udržet lidi v poslušnosti a dynastii u moci. A to zvládnou jen do chvíle, dokud se jim neotevře svět.“ Vychází tak z analogie Kuby, která se dnes, pod vlivem uvolnění tvrdého režimu, začala dramaticky měnit. Problém ale je, že o korejském jaderném programu vlastně nic nevíme, a na to, že se tam něco děje, mohou upozornit pouze snímky ze satelitů.

Korea vs. Írán

Podle Drábové je Severní Korea teď asi nejméně předvídatelnou zemí, a to i ve srovnání s problematickým jaderným programem Íránu. Vlastně ani neví, jestli jdou tyto země vůbec porovnávat. „Íránu se nikdy natvrdo nepodařilo prokázat, že by technologie nebo materiál skutečně použil. Že je může mít, je pravděpodobné a asi je i má, ale nikdy tam nedošlo ani k náznaku jaderného testu…“

Daniel Veselý: Íránský jaderný program je lakmusový test vztahů mezi Spojenými státy a Izraelem

02398392.jpeg

Otázka íránského jaderného programu se v uplynulých týdnech opět dostala na přetřes poté, co izraelský premiér Benjamin Netanjahu vystoupil na půdě amerického Kongresu a přítomné zákonodárce vyzval, aby nepodpořili dohodu Obamovy vlády a klíčových států s Teheránem.

Íránci pak nijak nebrání mezinárodním inspektorům, přestože některá svá zařízení přiznali až na základě důkazů ze satelitních snímků. „To je velký rozdíl oproti KLDR, kde nebyl žádný inspektor 20 let.“ Jak je to ale možné, když je Korea už léta terčem mezinárodních sankcí? Odkud se berou prostředky na pokračování jaderného programu? „To nevíme,“ přiznává ředitelka SÚJB. „My nevíme, jak v této oblasti komunikuje s Čínou. Máme i nepotvrzené náznaky, že by nějaké technologie mohla poskytnout Ruská federace, ale to všechno jsou pouhé odhady pramenící z měkkých signálů.“

Identifikace jaderného programu je ve skutečnosti nesmírně složitá a léta na tom můžete pracovat utajeně, ale „až do chvíle, kdy zbraň nevyzkoušíte, což KLDR v průběhu 10 let udělala šestkrát, nemáte žádný signál, že by se něco dělo. Severokorejci žijí ve velmi uzavřené zemi, ven se toho dostane jen málo. A ti, kteří by přišli do styku s jaderným programem, by jistě byli sledováni.“ Kolik lidí se na podobných programech obvykle podílí?

Asi desetitisíce lidí

„Jeden mozek určitě nestačí. Když to vezmu analogicky, tak každá průmyslová firma klidně i s 10 tisící zaměstnanci stojí na zhruba 10 klíčových lidech. Taky musí mít další ‚nosiče vody‘, kteří tu jejich myšlenku odpracují. Když tady budu věštit z kávové sedliny a řeknu si, že pro ně má zbrojní program velkou prioritu, tak na to Korea potřebuje desetitisíce lidí. To i ve srovnání s velikostí armády na množství obyvatel,“ uvažuje Drábová. 

Trump chce omezit vliv Íránu, o jaderný program ani tak nejde, tvrdí novinář

Donald Trump vypověděl jadernou dohodu s Íránem

Americký prezident Donald Trump v úterý oznámil, že Spojené státy jednostranně odstupují od mezinárodní dohody s Íránem o jeho jaderném programu. Teherán vzápětí reagoval, že smlouvu bude dále dodržovat, stejně jako další signatáři dohody.

Samotný korejský arzenál se odhaduje na maximálně 10 plutoniových bomb. „To, že je mají, je dnes už nesporné. Co je nejasné, jestli je náloží 5, nebo 10, ale víc to asi nebude,“ přidává svůj odhad ředitelka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Stejně tak si může odvodit, proč je Kimův program zaměřený na plutonium a ne na uran.

„KLDR na to totiž má podmínky. Ve svém jaderném centru Jongbjon provozovala reaktor, který byl zmenšenou kopií britského reaktoru typu Magnox a i Britové ho využívali pro svůj jaderný program. Tyto reaktory jsou velmi jednoduché a lehce se z nich dá získat zbrojní plutonium… Takže pro ně bylo asi výhodnější pracovat na plutoniové bombě a taky úplně první jaderná bomba byla plutoniová,“ dodává Dana Drábová.

I když, kolem roku 2000−2005 obletěly svět zprávy, podle kterých by Severní Korea mohla pracovat i se známým pákistánským prodavačem, který svůj byznys staví na obohaceném uranu.

V Česku teď o jádru mluvíme hodně, ale naštěstí výhradně v souvislosti s energetikou. Jak se posunula diskuze o dostavbě dalších bloků jaderné elektrárny? Proč by se měly stavět Dukovany, a ne Temelín? Odpovědi si poslechněte v audiozáznamu Interview Plus Jana Bumby.

autoři: Jan Bumba , lup

Související