Americký prezident Donald Trump se v japonské Ósace sešel se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem na okraj summitu G20.
Zatím jediné širší jednání těchto státníků se konalo loni v červenci v Helsinkách. Oba prezidenti spolu nakonec jednali asi 80 minut.
Vztahy mezi americkým prezidentem a politickými špičkami starého kontinentu se málokdy dají popsat jako idylické a plné porozumění. I přes objímání a úsměvy do kamer našel zatím Donald Trump mnohem méně shody s hlavami největších evropských států a unie, než jeho předchůdci v Bílém domě.
Kontrola jaderného zbrojení, která by napříště zahrnovala i Čínu, severokorejské jaderné odzbrojení, ústup obou zemí od smlouvy o likvidaci raket krátkého a středního doletu či situace v Sýrii, Íránu, Venezuele a na Ukrajině – taková byla základní agenda páteční schůzky.
Jedno důležité téma Donald Trump přešel žertem ještě předtím, než rozhovory začaly: Když se jeden z novinářů amerického prezidenta zeptal, zda řeč přijde také na údajné ruské vměšování do amerického volebního procesu, Trump Vladimira Putina teatrálně vyzval: „Nepleťte se prosím do našich voleb!“ Putin se jen pousmál.
Trump před jednáním označil své osobní vztahy s Putinem za velmi dobré. Ruský prezident s tím v zásadě souhlasil a páteční schůzku označil za dobrou příležitost, jak pokračovat v dialogu po summitu v Helsinkách loni v červenci.
Na tiskové konferenci po pondělním summitu v Helsinkách prezident Donald Trump po boku Vladimira Putina zpochybnil závěr vyšetřování amerických bezpečnostních složek, podle kterých Moskva ovlivnila prezidentské volby v USA v roce 2016.
Na něm si prezidenti obou velmocí slíbili obnovení spolupráce svých zemí a Trump tehdy prohlásil, že mrazivé rusko-americké vztahy jsou minulostí. Což ovšem doposud neodpovídá realitě a pohnout se z mrtvého bodu naopak i nadále nebude snadné.
Pravdou je, že zmíněný summit v Helsinkách byl jediným vrcholným setkáním obou prezidentů za dva a půl roku, co je Trump v úřadu. Jinak se oba prezidenti s údajně vynikajícími vztahy scházejí přesně jako dnes: na okraj některých podobných celosvětových událostí.
V téhle souvislosti ostatně připomeňme, že předešlou původně chystanou schůzku v rámci summitu G20 Bílý dům zrušil, protože by následovala krátce po krizi v Kerčském průlivu. Tehdy bylo mimochodem řečeno, že schůzka nebude možná, dokud Moskva nepropustí z vazby 24 ukrajinských námořníků. To už asi neplatí, i když námořníci sedí za mřížemi dál.
Donald Trump pokračuje ve svém evropském turné. Po bruselském summitu NATO a návštěvě Velké Británie se má v Helsinkách setkat se svým protějškem Vladimírem Putinem. Bude si s ním rozumět více než se spojenci v EU a Severoatlantické alianci?
Moskva zkrátka může schůzku Vladimira Putina s Donaldem Trumpem v každém případě považovat za diplomatický úspěch – podobně jako jen pár dní staré plné obnovení všech práv Ruska v Parlamentním shromáždění Rady Evropy.
Obé se děje i přesto, že Rusko ani nenapadne vrátit Ukrajině anektovaný Krym, že ruští vojáci se dál vměšují do dění na ukrajinském východě a že ruská vojenská letadla dál brázdí syrské nebe – o méně nápadných projevech ruského imperialismu ani nemluvě.
Pro Rusko i svět je samozřejmě nutné uchovat platformy pro diplomatická jednání, ale nemělo by se zapomínat na smysl pro míru – jinak v ruských jestřábech pocit beztrestnosti jen sílí.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
