Libor Dvořák: Velký svátek

Vznikla tak zcela nová realita, která o půldruhého roku později vedla až k rozpadu SSSR. 12. června 1991 se pak prvním všelidově zvoleným ruským prezidentem stal Boris Jelcin. S tímto datem jsou dále spojeny další významné změny v životě již samostatné Ruské federace, ale Dnem Ruska se svátek oficiálně stává až v roce 2002. Státní moc ho od té doby využívá především k upevňování vlasteneckého ducha Rusů přesně v té podobě, jak si ji představuje zejména prezident Putin.

Opozice naopak dnes hlavně v Moskvě využila svátečního dne k dalšímu masovému pochodu po tradičních místech jako je Sacharovova třída či Bolotné náměstí. Tam dnešní – mimochodem povolený – pochod také v klidu a pořádku skončil. Incidentů tentokrát bylo málo, i když policie asi 20 lidí zatkla, nepovolila v průvodu nést transparenty se známými oficiálními politiky, umístěnými za symbolické mříže, a stejně tak přikázala svinout vlajky Levé fronty, jejíž činnost je v současné době pozastavena. O to, kolik lidí se akce zúčastnilo, se jako obvykle vedou spory: organizátoři tvrdí, že přišlo 20 tisíc lidí, ovšem policie jich napočítala jen 6 tisíc – přičemž k pravdě má zřejmě blíž to druhé číslo. Což je asi nejvýmluvnější důkaz, jak na tom současná ruská autentická opozice je… Příští podobná akce by se měla konat v den, kdy skončí proces v tzv. kauze Kirovles, v níž je souzen nejvýraznější představitel současné opozice právník Alexej Navalnyj.

Za zmínku na závěr stojí, jak se k sobě příznivci a odpůrci státní moci v Rusku vlastně mají. Tábor tzv. normálních Rusů je mnohem početnější a asi 80 % ruských občanů prohlašuje, že by nikdy nešli na žádnou opoziční akci. Možná i proto byla ta dnešní povolena a byla nakonec tak rozpačitá… Ruská opozice tak má po dnešku opravdu hodně témat k zamyšlení.