Julie Hrstková: Levné potraviny? Jak se to vezme...
Ceny potravin a nealkoholických nápojů klesly v červenci meziročně o více než tři procenta a proti červnu o necelé půlprocento. Jak dále uvedli statistici, největší slevu mohli spotřebitelé zaznamenat v případě másla, mléka, kuřat či mouky. Ředitel sekce měnové České národní banky Petr Sklenář k tomu dodal, že pokles cen je mimořádný, u některých mléčných výrobků ceny klesají i na petnáctiletá minima.
Šéf Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza pak přispěchal s vysvětlením, že se spotřebitelé nemusí bát o osud výrobců potravin. Ti se prý dostanou na svoje výrobní ceny, zlevnění potravin je prý důsledkem konkurenční války obchodníků a lidé na ni jenom mohou vydělat.
Ceny vs. příjmy
Na rozdíl od ekonomů spotřebitelé nemají pocit, že by něco dlužili potravinářům v jakékoliv fázi obchodního řetězce. Určitě zaznamenali, že je situace lepší než dřív.
Čtěte také
Třeba v roce 2023 dosáhlo Česko na „fantastický“ rekord, kdy se ocitlo ve skupině zemí s nejrychlejším tempem zdražování potravin v rámci Evropské unie. Tato extrémní vlna zdražování potravin přinesla českému agrokomplexu – tedy zemědělcům, výrobcům potravin i nadnárodním obchodním řetězcům – rekordní ziskovost, která v mnoha ukazatelích dokonce předstihla průměr ostatních zemí Evropské unie.
Ceny z rekordních hodnot začaly padat už loni a nyní tento pokles pokračuje. To je skutečně skvělou zprávou, až na to, že to nic nevypovídá o tom, nakolik jsou potraviny levné či drahé vůči příjmům. Je určitě skvělé, že se například máslo dá nyní v českých obchodech pořídit nikoliv za 80 korun, ale v akci i za 30 korun.
Pokud ale člověk vyjede pár kilometrů za hranice, do Německa, záhy zjistí, že u sousedů, kde je průměrná mzda více než dvojnásobná, stojí v akci to samé máslo jedno euro. Tedy necelých 25 korun.
Návrat potravinové inflace
Pokud se podíváme na poměr výdajů domácností za pití a jídlo mimo restaurace, ocitá se Česká republika mezi dražšími zeměmi Unie. V roce 2025 podíl nákupů jídla a pití mimo restaurace činil skoro 16 procent z celkových spotřebních výdajů Čechů. Oproti tomu Němci utratili za domácí nákupy potravin necelých 12 procent, Rakušané dokonce jen 10 procent.
Vysoké teploty a sucho vedou ke zhoršování předpovědí ohledně sklizně. Podle nejnovějšího odhadu Českého statistického úřadu klesne v meziročním srovnání sklizeň základních obilovin skoro o 17 procent a řepky o 21 procent. Sklizeň má být podprůměrná a nejhorší za 14 let. Pokles sklizně odhadují i další evropské země. Týkat se má nejen obilovin, ale také zeleniny, ovoce či cukrové řepy.
Návrat potravinové inflace ekonomové očekávají nejpozději v průběhu podzimu či na začátku zimy. Vzhledem k historii nelze předpokládat, že by se růstu cen potravin Česko vyhnulo. Stávající pokles potravinové inflace je tak nutné brát spíš jako anomálii.
A co se týká spotřebitelů, jejich radost z výhry nad drahým máslem může trvat kratší dobu, než jakou máslo potřebuje k tomu, aby se dalo lehce namazat na chleba.
Autorka je komentátorka Hospodářských novin
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
