Libor Dvořák: Studená válka Ruska proti Německu

8. říjen 2026

Ruský prezident Vladimir Putin testuje „červené linie“ Západu, varoval německé poslance šéf civilní rozvědky Bruno Kahl během pondělního slyšení parlamentního kontrolního výboru Spolkového sněmu. Působení ruských tajných služeb v Německu je nejen podle něj, ale i dalších dvou šéfů tajných služeb stále agresivnější, přibylo případů špionáže i sabotáží.

Příčina ruského zájmu o Spolkovou republiku je podle německých zpravodajců zcela zřejmá: Německo hraje – a to doslova v celosvětovém měřítku – v podpoře Ukrajiny jednu z nejdůležitějších rolí. Pomáhá totiž napadené zemi nejen vojensky, ale i finančně, humanitárně a obecně ekonomicky.

Čtěte také

Z hlediska Kremlu je Spolková republika „hlavní překážkou v uskutečňování ruských otevřeně hegemonistických ambic v Evropě“. To před pár dny zdůraznil šéf Spolkové zpravodajské služby BND Martin Jäger na půdě Bundestagu a rezolutně dodal: „Pokud Německo ve svém tlaku povolí, rozkolísá to celou Evropu a společně s ní i další podporu Ukrajiny.“

Německé tajné služby jsou si jisty, že Rusko se cílevědomě snaží naočkovat západní pospolitosti nejistotu a oslabit její dosavadní stabilitu. Takovéto počínání je v prostředí německých tajných služeb vnímáno jako „chladnokrevně prokalkulované destabilizační operace“.

Čtěte také

Jednorázoví agenti

Podle německých zpravodajců vzrůstá i ruské odhodlání k otevřeným sabotážím, a dokonce i k vraždám. Mimořádnému riziku jsou přitom vystaveny dopravní infrastruktura, armádní objekty i podniky obranného průmyslu.

Spolková civilní kontrarozvědka je obzvlášť znepokojena stále častějším využíváním tzv. jednorázových agentů. Rusko už do jiných zemí nemusí nasazovat své špionážní profesionály – stačí přes sociální sítě naverbovat domácí lidi z nejnižších vrstev společnosti jako jsou kupříkladu narkomani či bezdomovci. Ti pak mohou podle pokynů ruského ústředí pořizovat fotografie, získávat informace nebo se dokonce dopouštět otevřených diverzí.

Libor Dvořák

Spolková rozvědka BND považuje za alarmující i to, jak Rusko svými přesně cílenými aktivitami postupně stírá krajní meze toho, co je ještě přípustné. Jako příklad šéf BND Martin Jäger uvedl průlety ruských dronů nad členskými zeměmi NATO či porušování vzdušného prostoru Moldavska.

„Rusko zcela vědomě snižuje laťku a fakticky se snaží nastolit jakousi novou normalitu,“ je přesvědčen ředitel Spolkové zpravodajské služby.

Už v blízké budoucnosti se zkrátka máme na co těšit.

Autor je analytik, odborník na Rusko a postsovětský prostor

Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.