Chce Rusko testovat NATO? Pokud nezaútočí, o test nejde, říká Svoboda. Petříček: Signály berme vážně

24. září 2026

Prezident Petr Pavel ve svém středečním projevu na Valném shromáždění OSN řekl, že Rusko představuje přímou hrozbu pro bezpečnost Evropy. „Máme mnoho indicií, že o eskalaci může Moskva uvažovat,“ souhlasí poradce prezidenta a bývalý ministr zahraničí Tomáš Petříček. „Myslím, že se to přepíná,“ oponuje v pořadu Pro a Proti bývalý ministr zahraničí a ředitel Diplomatické akademie Cyril Svoboda (KDU-ČSL).

Považujete za pravděpodobné, že Rusko bude chtít v dohledné době otestovat, jak soudržná je Severoatlantická aliance?

Tomáš Petříček: Máme poměrně mnoho indicií, že hrozba eskalace – byť ne nutně v podobě přímého vojenského útoku, ale právě hybridních operací nebo různých jednorázových vpádů, nebo cílení strategických cílů – může být něco, o čem Moskva uvažuje.

Čtěte také

Připomenu jenom, že přednedávnem i ředitel CIA měl za jedno z hlavních témat, proč letěl osobně do Moskvy, varování před tím, aby Rusko vůči Severoatlantické alianci nezkoušelo tuto taktiku.

Podobné signály přichází z celé řady hlavních měst evropských spojenců – Francie, Německo, nakonec Polsko. Myslím, že bychom měli brát vážně signály, že zpravodajské služby mají jisté indicie o tom, co Rusko plánuje, a že to může právě být zaměřeno na ohrožení nebo spíše na testování jednoty Severoatlantické aliance.

Považujete za pravděpodobné, že Rusko by skutečně mohlo v řádu měsíců chtít otestovat soudržnost Severoatlantické aliance?

Cyril Svoboda (KDU-ČSL): Já především nevím, jak by to mělo udělat jiným způsobem, než se to děje teď. Co to znamená testovat článek 5? To znamená, že se musí zaútočit, a testuje se, zda Aliance bude uplatňovat článek 5. Pokud nedojde k útoku, tak o žádný test nejde.

Jde o chování Ruska jako jedné z mocností nebo supervelmocí, která samozřejmě bude vždy atakovat soudržnost Evropy. To dělá Rusko, co je ve svých dějinách Ruskem.

Čtěte také

Já tady nevidím nic speciálního a nerozumím tomu, co to znamená testovat článek 5, protože článek 5 se testuje jediným způsobem, a to je útok – přímý ozbrojený útok. Takhle je to ve smlouvě.

Skutečně si myslíte, že by současný režim v Rusku riskoval útok na Severoatlantickou alianci?

Petříček: Podoba útoku může mít řadu forem. To není otázka masivního útoku. Jenom si připomeňme, že článek 5 byl evokován jednou, a to v případě teroristických útoků ve Spojených státech.

Můžeme být v blízké době svědky třeba opakovaných, už cílených, ne náhodných útoků drony na cíle třeba v Pobaltí. Může to být pravidelné narušování vzdušeného prostoru, proti čemuž Spojenci opakovaně varují.

Čtěte také

Může dojít třeba k tomu, co jsme viděli mezi Tureckem a Ruskem v Sýrii, kdy Rusko opakovaně testovalo vzdušený prostor Turecka do té chvíle, než bylo sesstřeleno jedno ruské letadlo.

Vy si nedovedete představit, že by Rusko eskalovalo tyto provokace v podobě hybridních útoků?

Svoboda: Hybridní útoky probíhají, to je samozřejmé. Dokonce, když si každý přečte doktrínu Valerije Gerasimova, což je náčelník generálního štábu Ruské federace, tak ví, jak to probíhá, jak to Rusové dělají.

Ale opakuji znovu, já si myslím, že se to přepíná. Test článku 5 znamená, že se musí dohodnout celá Aliance, že některý z útoků je ozbrojený útok proti členskému státu podle článku 5. Tomáš Petříček má pravdu, bylo to aplikováno zatím jen jednou, a to v případě útoku v New Yorku. Jenže tam došlo k útoku letadly na cíle ve Spojených státech a i tehdy bylo velmi komplikované přesvědčit celou Alianci, že tohle je ozbrojený útok podle článku 5.

Další možná eskalace

Doopravdy si dovedete představit, že by Rusko v řádu měsíců zašlo až tak daleko, že by Aliance neměla na vybranou než aktivovat článek 5 o kolektivní obraně?

Petříček: Já jsem přesvědčen, že Rusko v tuto chvíli nemá kapacitu, aby připravovalo něco většího, než jsou tyto podobné akce spíše hybridní povahy.

Čtěte také

Podstata slova hybridní samozřejmě může mít mnoho podob. Já myslím, že to, co se Rusko bude snažit dělat, je právě testovat to, kdy členské státy začnou nebo se budou chtít vůbec přesunout z těch konzultací podle článku 4 k debatě o tom, jestli už nejsme v situaci, kdy Rusko  de facto utočí na území Aliance.

Jen hypotetická otázka – co by se stalo, kdyby dronový útok v Lipsku, ze kterého německé ministerstvo vnitra viní Rusko, byl úspěšný? Je to už základ pro otevření debaty o článku 5? Já si myslím, že ano.

Čtěte také

Jak si myslíte, že by to podle vás dopadlo, kdyby býval dokonán ten pokus o útok, ke kterému před pár týdny došlo v Lipsku?

Svoboda: Já jsem nedávno dělal projekt a z literatury jsem zhodnotil celkem devět útoků v dějinách, které by mohly být označeny za útok podle článku 5 Washingtonské smlouvy, a nikdy nedošlo k politické dohodě, že to je ten útok, který článek 5 předpokládá.

To znamená, že na tom musí být velká politická shoda. Samostatný útok, když je sám o sobě, neznamená, že se článek 5 aktivuje.

Nenahrává debata o aktivaci článku 5 Rusku? A neoslabuje výrok slovenského premiéra Alianci a její soudržnost? Poslechněte si celé Pro a Proti. Moderuje Lukáš Matoška.

autoři: Lukáš Matoška , aha
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.