Libor Dvořák: Ukrajina řeší problémy s vývozem potravin
Ukrajina vyhlásila sankce proti všem plavidlům, která by se pokoušela vyvážet obilí z těch jejích oblastí, které dnes okupuje Rusko. Sankce se bezprostředně dotkly 13 plavidel, 28 společností a 11 ruských občanů, které Kyjev považuje za organizátory těchto rozsáhlých krádeží ukrajinského majetku. Postiženy by do budoucna měly být a západní struktury, které podobnou zemědělskou produkci v Evropě i jinde vykupují.
Čtěte také
Jak prohlašuje kyjevská prezidentská kancelář, novým sankcím jsou tedy vystaveny společnosti, které se na podobných aktivitách podílejí, majitelé lodí takovou zemědělskou produkci z ukrajinských okupovaných území vyvážející, zapojení námořní kapitáni, fyzické osoby, jež tyto nekalé kšefty organizují, a v neposlední řadě i lodě samotné.
Zvláštní význam bude přitom ukrajinská strana přikládat reakci zemí, kde jsou postižená plavidla a lodě registrovány. Ukrajinská nejvyšší místa přitom doufají v příznivou odezvu svých západních partnerů.
Symbolické možnosti
Aniž bychom chtěli snižovat účinnost a reálné možnosti této nejnovější snahy ekonomického tlaku na ruskou stranu, jak se už teď zdá, je rovnou odsouzena k nezdaru. Její reálné možnosti jsou v nejlepším případě diplomatické či symbolické, zatímco ve stejné době musí Ukrajina čelit problémům daleko závažnějším.
Čtěte také
Především je černomořská cesta z ukrajinských přístavů do světa více či méně zablokovaná pro vývoz vlastní letošní úrody Ukrajiny do světa. Překážkou přitom překvapivě není jen znepřátelené Rusko, ale kupříkladu i Turecko, které nedávno pohrozilo znesnadněním průjezdu zahraničních plavidel úžinami.
Případné dopravní alternativy v podobě říční cesty po Dunaji nebo kamionů jsou jednoduše málo kapacitní a námořní trasy v žádném případě nahradit nemohou…
Celosvětový ráz války
Přímo osudově se ukrajinská obilní vývozní krize potkává s očekávanou nižší sklizní v rozvojovém světě, kam především obilí z Ukrajiny za normálních okolností míří.
Země jako třeba Bangladéš či četné africké státy hlásí, jak osudově je zasáhla blokáda Hormuzského průlivu: drahé pohonné hmoty je nutí obdělávat méně půdy, která letos navíc není dostatečně zásobená umělými hnojivy, za běžné situace do světa rovněž proudícími Hormuzem.
Ukrajinská válka tak alespoň zčásti začíná mít celosvětový ráz, jehož dosah může zmírnit či zcela negovat alespoň příměří, v daleko lepším případě pak rovnou definitivní mír. Ani jedno, ani druhé však v tuto chvíli bohužel není na dohled.
Autor je analytik, odborník na Rusko a postsovětský prostor
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
