Libor Dvořák: Ústavní změny v Dumě schváleny. Nekonečný Putin

Scénářů se nabízelo docela dost: unie Ruska a Běloruska, v jejímž čele by bez překážek stanul právě on, protože by šlo o jiný státní útvar, než je Ruská federace. Tentýž manévr s Jižní Osetií nebo s Abcházií, tzv. kazašský model, kdy by se Putin podle vzoru zakladatele nezávislého Kazachstánu stal čímsi jako „otcem národa“.

Čtěte také

Alexandr Mitrofanov: Dvacet případů prezidenta Putina

Anebo případný post předsedy Státní rady, která sice už existuje, ale v tuto chvíli neznamená nic. Pravomoci tohoto prezidentova poradního orgánu nejsou v podstatě žádné, ale kdyby v jejím čele stál Vladimir Putin, tak by samozřejmě mohla být posílena na vůbec nejmocnější politickou strukturu v celé zemi. Jenže sám Putin ještě před kruciálním druhým a třetím čtením návrhu ústavních změn v Dumě prohlásil, že pokud dnešní Státní rada bude takto posílena, rozhodně ji řídit nebude, protože v takovém případě by Rusku hrozilo dvojvládí.

Přímočaré řešení

Čtěte také

Buducnost Ruska určuje Putin. Je jedno, kdo je premiérem, píše ruský novinář

Smysl tohoto prohlášení jsme pochopili během úterka a středy, kdy bylo rozhodnuto o řešení věru brutálnějším a přímočařejším. V úterý na schůzi Státní dumy vystoupila první kosmonautka světa a dnes poslankyně za Putinovu servisní stranu Jednotné Rusko Valentina Těreškovová.

Přišla se dvěma návrhy souvisejícími s tím, že Rusko bude mít hodně obnovenou ústavu. Dožadovala se předčasných voleb, ale především toho, aby nový základní zákon země rovnou předpokládal, že dosavadní čtyři Putinova prezidentská období budou anulována – a pojede se dál kočárem černým kol bílých skal. Státní duma pak svým středečním verdiktem zajistila něco, čemu ruští i západní politologové říkají „prezidentské panictví“.

Bleskově povolaný Putin (který už zřejmě seděl někde v předsálí) nesouhlasil s předčasnými volbami, ale přistoupil na anulaci svých předchozích prezidentství. Vskutku nechutné divadlo.

Libor Dvořák, novinář, komentátor Českého rozhlasu Plus a překladatel z ruštiny|foto: Věra Luptáková,Český rozhlas

Nejzajímavější na tomto velmi dravém vývoji situace je, že Putin rozhodně nemusí této nové možnosti využít a že se tím pro něj hlavně dále rozšiřuje okruh eventualit, jak být gosudarem i po roce 2024. To, čeho jsme ale byli svědky v ruské Státní dumě v úterý a ve středu, byla, řečeno s Jelcinovým spolupracovníkem Georgijem Satarovem, „ne úprava, ale vražda ruské ústavy“.

Autor je komentátor Českého rozhlasu