Libor Dvořák: Jak přežít konec prezidentství podle Putina
Ruský prezident Vladimir Putin předložil Státní dumě balíček návrhů na ústavní změny, o kterých mluvil v poselství Federálnímu shromáždění.
Jednou z nejdůležitějších změn by mohla být ta, která se týká takzvané Státní rady. Právě ta by se mohla změnit z orgánu neústavního v ústavní a získat značné, možná dokonce absolutní pravomoci. Podle názoru odborníků by se právě Státní rada mohla pro prezidenta Putina stát po roce 2024 příslovečným záložním letištěm, ze kterého by Rusku vládl i po vypršení čtvrtého prezidentského mandátu.
Čtěte také
Státní rada Ruské federace není žádné novum. Je to poradní orgán bez jakýchkoli pravomocí, který Putin založil vlastním výnosem hned v prvním roce svého prezidentství. Jeho tehdy proklamovaným smyslem bylo „zabezpečení koordinované souhry a vzájemné součinnosti orgánů státní moci“. Přímo ideální východisko pro zásadní proměnu tohoto orgánu o dvacet let později.
Předsedou skoro imaginární Státní rady v dnešní podobě je ruský prezident a její členstvo tvoří předsedové obou sněmoven parlamentu, prezidentovi zmocněnci v sedmi federálních okruzích, gubernátoři a také šéfové stranických frakcí ve Státní dumě.
Z rozhodnutí prezidenta mohou být do tohoto orgánu začleněni i bývalí gubernátoři a další vysloužilí státní úředníci. V dnešním režimu Státní rada zasedá jednou až dvakrát do roka a – jak už řečeno – o ničem nerozhoduje.
Být závislý na svém následníkovi
Něco jiného bude, pokud bude schválena změna v článku 83 ruské ústavy, který vypočítává pravomoci hlavy státu (a už dnes můžeme směle tvrdit, že ta změna schválena bude). Podle této úpravy bude mít prezident právo formovat Státní radu, která se tak stane ústavním orgánem s příslušnými pravomocemi.
Čtěte také
Těmi by se mělo stát zaprvé „zajištění koordinované součinnosti orgánů státní moci“ a zadruhé „vytyčení základních směrů vnitřní a zahraniční politiky Ruské federace a priorit sociálně-ekonomického vývoje ruského státu“. Lidským jazykem řečeno, by ona příští Státní rada měla rozhodovat o všem – a právě o to jde.
Politolog Abbas Galljamov o tomto v tuto chvíli zřejmě nejpodstatnějším Putinově projektu, jak politicky přežít konec svého prezidentství, říká: „V Rusku není organizační politické vakuum, vše se dá vyřešit přerozdělením pravomocí už existujících institucí. Z čehož se dá vyvodit, že Putin hodlá v čele ústavně definované Státní rady stanout sám – jiný důvod vytvořit právě takovýto orgán tu není.“
Galjamov zároveň soudí, že mnohem rozumnější by pro Putina bylo stanout kupříkladu v čele Státní dumy – to je volený orgán, a takováto funkce je tudíž podstatně legitimnější.
A proč podle citovaného politologa současný ruský prezident na tuto variantu nepřistoupí? Protože volební klání riskovat nechce. Je pro něj prostě jednodušší být závislý ne na voliči, ale na svém následníkovi, kterého si vybere sám, podobně jako si jeho vybral Boris Jelcin.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
