Libor Dvořák: Ukrajinský režisér Oleh Sencov v Evropském parlamentu
Andrej Sacharov, Nelson Mandela a tak dále… Ukrajinský režisér Oleh Sencov by si nikdy nedokázal představit, že jeho jméno se s těmi právě uvedenými ocitne v jedné řadě.
Na půdě Evropského parlamentu mu konečně mohla být předána Cena Andreje Sacharova, kterou dostal už loni. Tenkrát laureátské křeslo zůstalo prázdné: Sencov sice seděl, jenže v ruském lágru, ze kterého se dostal až po letošní zářijové výměně ruských a ukrajinských zajatců.
Čtěte také
Během krátkého ceremoniálu šel ukrajinský filmař podle svého zvyku rychle k věci: na chvilku zauvažoval o tom, co pro něj Sacharovova cena znamená, ale vzápětí přednesl své zásadní poselství pro celý Západ. Tady je:
„V těchto časech se vedou četné debaty o nutnosti smíru s Ruskem, o nutnosti nějakých jednání s ním. Já ale Putinovi nevěřím a vás vyzývám, abyste mu také nevěřili. Rusko a Putin vás každopádně podvedou. Putin si nepřeje mír v Donbasu, stejně jako nechce mír na Ukrajině – je to člověk, který chce hlavně vidět Ukrajinu na kolenou…“
„Pokaždé, když kdokoli zauvažuje o tom, jak Putinovi podat přátelskou ruku přes naše hlavy, měl by si vzpomenout na každého z 13 tisíc padlých za války v Donbasu, na ukrajinské vězně, doposud držené v Rusku, na krymské Tatary, kteří mohou být na anektovaném Krymu kdykoli zatčeni, i na ukrajinské vojáky, kteří dál sedí v zákopech a riskují životy za naši a vaši svobodu,“ řekl ve Štrasburku Oleh Sencov. Dalších komentářů zajisté netřeba.
Až se budete chtít kamarádíčkovat s Kremlem
Tato slova zazněla na pozadí dychtivých očekávání od summitu čtyř zemí v Paříži 9. prosince, a také toužebného přání francouzského prezidenta Emmanuela Macrona normalizovat vztahy s Ruskou federací.
Čtěte také
A to je zajisté věc, která Sencovovi přímo na francouzské půdě nešla z hlavy: muž, který na vlastní kůži zakusil, co je to putinský režim, zřejmě není s to pochopit, proč právě ze západní Evropy zaznívá dnes na adresu Moskvy tolik smířlivých hlasů.
Jen tak pro zajímavost: protože oficiální ceremoniál žádnou debatu se Sencovem nepředpokládal, europoslanci si s ním už v pondělí uspořádali neformální setkání. Tam zněla obdivná slova na adresu jeho osobní statečnosti či odhodlání vydržet 145denní hladovku a každou chvíli zazníval upřímný potlesk.
Když ovšem přišla řeč na Budapešťské memorandum z roku 1994, které Ukrajině za zničení třetího největšího jaderného arzenálu na světě garantovalo územní celistvost, Sencov s rezolutností sobě vlastní prohlásil: „Když nám Rusko vzalo Krym, tak vy nám vraťte atomovou bombu.“ A jak říkáme my Čechové, bylo vymalováno. Místo potlesku se rozhostilo tíživé ticho.
Oleh Sencov si zkrátka neužil jen odložený ceremoniál kolem své Sacharovovy ceny, ale do jedné z nejdůležitějších evropských institucí přišel s opravdu razantním poselstvím, jaké dnes na velkých politických fórech příliš často neslýcháme: Až se budete chtít znovu kamarádíčkovat s Kremlem, nejdřív si uvědomte, s kým že to máte tu čest. Ukrajina je toho výmluvným příkladem.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
