Libor Dvořák: Ukrajinský režisér Oleh Sencov v Evropském parlamentu

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Ukrajinský režisér Oleh Sencov převzal ve Štrasburku z rukou Davida Sassoliho Cenu Andreje Sacharova

Andrej Sacharov, Nelson Mandela a tak dále… Ukrajinský režisér Oleh Sencov by si nikdy nedokázal představit, že jeho jméno se s těmi právě uvedenými ocitne v jedné řadě.

Na půdě Evropského parlamentu mu konečně mohla být předána Cena Andreje Sacharova, kterou dostal už loni. Tenkrát laureátské křeslo zůstalo prázdné: Sencov sice seděl, jenže v ruském lágru, ze kterého se dostal až po letošní zářijové výměně ruských a ukrajinských zajatců.

Během krátkého ceremoniálu šel ukrajinský filmař podle svého zvyku rychle k věci: na chvilku zauvažoval o tom, co pro něj Sacharovova cena znamená, ale vzápětí přednesl své zásadní poselství pro celý Západ. Tady je:

„V těchto časech se vedou četné debaty o nutnosti smíru s Ruskem, o nutnosti nějakých jednání s ním. Já ale Putinovi nevěřím a vás vyzývám, abyste mu také nevěřili. Rusko a Putin vás každopádně podvedou. Putin si nepřeje mír v Donbasu, stejně jako nechce mír na Ukrajině – je to člověk, který chce hlavně vidět Ukrajinu na kolenou…

Pokaždé, když kdokoli zauvažuje o tom, jak Putinovi podat přátelskou ruku přes naše hlavy, měl by si vzpomenout na každého z 13 tisíc padlých za války v Donbasu, na ukrajinské vězně, doposud držené v Rusku, na krymské Tatary, kteří mohou být na anektovaném Krymu kdykoli zatčeni, i na ukrajinské vojáky, kteří dál sedí v zákopech a riskují životy za naši a vaši svobodu,“ řekl ve Štrasburku Oleh Sencov. Dalších komentářů zajisté netřeba.

Až se budete chtít kamarádíčkovat s Kremlem

Tato slova zazněla na pozadí dychtivých očekávání od summitu čtyř zemí v Paříži 9. prosince, a také toužebného přání francouzského prezidenta Emmanuela Macrona normalizovat vztahy s Ruskou federací.

A to je zajisté věc, která Sencovovi přímo na francouzské půdě nešla z hlavy: muž, který na vlastní kůži zakusil, co je to putinský režim, zřejmě není s to pochopit, proč právě ze západní Evropy zaznívá dnes na adresu Moskvy tolik smířlivých hlasů.

Jen tak pro zajímavost: protože oficiální ceremoniál žádnou debatu se Sencovem nepředpokládal, europoslanci si s ním už v pondělí uspořádali neformální setkání. Tam zněla obdivná slova na adresu jeho osobní statečnosti či odhodlání vydržet 145denní hladovku a každou chvíli zazníval upřímný potlesk.

Když ovšem přišla řeč na Budapešťské memorandum z roku 1994, které Ukrajině za zničení třetího největšího jaderného arzenálu na světě garantovalo územní celistvost, Sencov s rezolutností sobě vlastní prohlásil: „Když nám Rusko vzalo Krym, tak vy nám vraťte atomovou bombu.“ A jak říkáme my Čechové, bylo vymalováno. Místo potlesku se rozhostilo tíživé ticho.

Libor Dvořák, novinář, komentátor Českého rozhlasu Plus a překladatel z ruštiny

Oleh Sencov si zkrátka neužil jen odložený ceremoniál kolem své Sacharovovy ceny, ale do jedné z nejdůležitějších evropských institucí přišel s opravdu razantním poselstvím, jaké dnes na velkých politických fórech příliš často neslýcháme: Až se budete chtít znovu kamarádíčkovat s Kremlem, nejdřív si uvědomte, s kým že to máte tu čest. Ukrajina je toho výmluvným příkladem.  

Autor je komentátor Českého rozhlasu