Libor Dvořák: Summit NATO a Ukrajina
Summit NATO v turecké Ankaře měl světu demonstrovat, že v Alianci vládne jednota a stabilita. Jeho konkrétní výsledky už ale tak jednoznačné nejsou: leitmotivem této vrcholné severoatlantické schůzky se staly jedovaté komentáře Donalda Trumpa na adresu spojenců kvůli odmítnutí pomoci Spojeným státům v novém blízkovýchodním konfliktu. Jediný opravdu spokojený tak může být Volodymyr Zelenskyj.
Čtěte také
Ukrajinský prezident mohl z turecké metropole odlétat v opravdu dobré náladě. V závěrečné deklaraci je Ukrajině věnován samostatný bod, který především zaručuje finanční pomoc pro tento rok ve výši 70 miliard dolarů a alespoň stejnou podporu i pro rok příští.
Zároveň se v tomto dokumentu konstatuje, že „Ukrajina se významně podílí na zajišťování transatlantické bezpečnosti“. Rovněž se tu dočteme, že míra pomoci „má být rozdělena spravedlivě“, hlavně mezi evropské země a Kanadu.
Úspěšné setkání s Trumpem
Za úspěch může Zelenskyj považovat i setkání s Donaldem Trumpem, které je pro něj při iracionální nepřízni americké hlavy státu vůči své osobě vždy tak trochu tvrdý oříšek.
Čtěte také
Tentokrát se ovšem zdálo, že Trump nakonec přehodnotil svou až nepochopitelnou náklonnost vůči Vladimiru Putinovi a naopak nevraživý vztah k Volodymyru Zelenskému, a to ve prospěch posledně jmenovaného.
Vrcholem všeho pak bylo Trumpovo přitakání k poskytnutí licence na výrobu tolik žádaných amerických Patriotů. Zdatnost ukrajinského leteckého a raketového průmyslu je všeobecně známa už od sovětských časů.
Ukrajinci by tak licenční výrobu těchto antiraket mohli stihnout podstatně rychleji než Japonci, kteří na zvládnutí stejného úkolu potřebovali několik let.
Zahlazení konfliktu s Polskem
Volodymyru Zelenskému se v Ankaře podařilo i alespoň zčásti zahladit diplomatický konflikt mezi Varšavou a Kyjevem způsobený tím, že ukrajinský prezident na jaře jednu z nejlepších jednotek své armády vyznamenal přídomkem po Ukrajinské povstalecké armádě, která se valnou měrou podílela na protipolských masakrech z let 1943 až 1944. Ty ostatně vrcholily před 83 lety tzv. Volyňským masakrem, který si připomínáme už tuto sobotu.
Všeobecnou aktuální ukrajinskou spokojenost možná poněkud zkalil český prezident Petr Pavel, který tento týden v rozhovoru pro britský Telegraph upozornil, že Ukrajině zbývají pouhé dva měsíce na definitivní urovnání konfliktu s Ruskem.
Po ruských parlamentních volbách 20. září totiž hrozí nebezpečí všeobecné mobilizace, kterou Putin zatím nechce vyhlásit, ale po volbách už by se tolik zdráhat nemusel. A je skoro jisté, že tento tah by vedl k další eskalaci bojů, v nichž má v tuto chvíli navrch nesporně ukrajinská strana.
Autor je analytik, odborník na Rusko a postsovětský prostor
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
