Libor Dvořák: Rusko před soudem, pokus číslo dvě
Evropská unie, Rada Evropy, Ukrajina a 37 zemí položily právní základy pro vytvoření zvláštního tribunálu, který se má zabývat ruskou agresí na Ukrajině. O tomto kroku v úterý informovaly předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Tribunál bude fungovat na půdě Rady Evropy.
Pokusy ruského prezidenta k odpovědnosti, původně před Mezinárodní trestní soud v Haagu, tu byly už skoro před dvěma lety. Tehdy byl vydán zatykač na ruského vůdce Vladimira Putina a zmocněnkyni Kremlu pro práva dětí Marii Lvovovou-Bělovovou.
Čtěte také
Soud zahájil jejich stíhání v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu, konkrétně kvůli únosům ukrajinských dětí z okupovaných území do Ruska.
Rusko tehdy zatykač označilo za nepřijatelný a pobuřující a uvedlo, že rozhodnutí soudu nemá žádný význam, protože země nepřijala Římský statut, na jehož základě tento mezinárodní soud vznikl. Od té doby se každopádně v celé věci podle očekávání nic zásadního nestalo.
Iniciativy se proto ujala právě Rada Evropy. Současná šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová označila jakoukoli agresi za nejtěžší zločin, který se ve světě vyskytuje, a pronásledování je tak automaticky vystaveno vrcholné politické a vojenské vedení provinivší se země.
Čtěte také
„Není nejmenších pochyb o tom, že Putin se zločinu agrese dopustil tím, že se rozhodl napadnout sousední zemi a ohrozit tímto krokem suverenitu a územní celistvost Ukrajiny. Přitom o tomto svému záměru mluvil naprosto otevřeně,“ řekla paní Kallasová.
Dodala, že tribunál bude muset zahájit činnost i v případě, že americký prezident Donald Trump dosáhne při mírových jednáních s Putinem a Zelenským nějakého alespoň částečného mírového urovnání. Tribunál by podle šéfky evropské diplomacie mohl začít fungovat už v květnu.
Dělení kůže neuloveného medvěda
Celá tato situace hodně připomíná Norimberský proces. Připomeňme si ovšem, že ten byl zahájen 20. listopadu 1945 na základě tzv. Londýnské dohody o potrestání válečných zločinců z 8. srpna téhož roku. Obé tedy proběhlo až ve chvíli, kdy spojenci měli německé válečné zločince spolehlivě v rukou.
Podobným obviněním jako Putin čelí u mezinárodních soudních institucí i běloruský prezident Lukašenko – jak za brutální represe proti domácí opozici, tak i za pomoc, již ve válce na Ukrajině poskytuje Rusku.
Ve srovnání s norimberským procesem je tu ovšem jeden zásadní rozdíl – oba zločinní diktátoři jsou zatím spolehlivě na svobodě, takže celé dosavadní mezinárodní snahy o jejich potrestání hodně připomínají dělení kůže neuloveného medvěda.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
