Libor Dvořák: Rusko odkládá oslavy 75. výročí konce války

Rudé náměstí se tedy tohoto dne tradiční vojenské přehlídky nedočká. „Rizika související s koronavirem mi na podobné oslavy nedávají právo,“ řekl Putin, ale zároveň dodal, že slavit se bude ještě v letošním roce.

Čtěte také

Libor Dvořák: Putinovým postavením může otřást jev, na kterém nenese žádnou vinu

Přehlídka měla určitě být velkolepá a na vojenské základně Alačino nedaleko ruského hlavního města už se na ni dlouhé týdny nacvičovalo. A co víc – doslova před pár dny byla na druhou polovinu dubna stanovena přesná data cvičných průletů vzdušné bojové techniky nad Rudým náměstím. To vše se tedy odkládá – mimochodem na doporučení válečných veteránů, ale také Rady pro lidská práva při ruském prezidentovi.

Do Moskvy byly přitom pozvány hlavy států a vlád, a to doslova ze všech zemí světa, které jen trochu stojí za zmínku – samozřejmě včetně českého prezidenta Miloše Zemana.

S ohledem na současné problematické mezinárodněpolitické postavení Ruska na světové scéně se ovšem už delší dobu licitovalo, kdo ze světových politiků do Moskvy přijede a kdo ne: největší země světa to sice rozhořčeně odmítá, ale už šest let je spojována s válkou na východě Ukrajiny. O anexi Krymu ani nemluvě.

Vize do budoucna?

Náhradní termín oficiálních oslav zatím nikdo nestanovil, ale nějaký čas už se mluví o dvou datech.

Čtěte také

Libor Dvořák: Šíření koronaviru může ovlivnit přijetí změny ústavy v Rusku

Tím prvním je 24. červen – to je den, kdy se v Moskvě pod velením samotného maršála Žukova konala první poválečná přehlídka. To by samozřejmě byla docela dobrá příležitost, jenže toto datum je zřejmě příliš blízko a nikdo dnes nedokáže odhadnout, jaká v tu chvíli bude epidemiologická situace.

Dalším zdánlivě příhodným datem je 3. září, datum, na které poslanci Státní dumy před pár dny přenesli výročí konce války v Asii, a to z 2. září. Nový termín je ovšem už léta obsazen jiným, nanejvýš tragickým jubileem: 3. září 2004 vyvrcholilo strašlivými jatkami s více než třemi stovkami obětí martyrium rukojmích držených od začátku školního roku v beslanské škole, a tento den je proto připomínán jako Den obětí terorismu.

Proti zmíněné parlamentní manipulaci s historickými jubilei se okamžitě ohradila společnost Beslanské matky a známý ruský novinář Alexej Venědiktov to vše označil za „cynickou snahu sprovodit jakoukoli vzpomínku na Beslan ze světa“.

Libor Dvořák|foto: Věra Luptáková,Český rozhlas

Trampoty kolem letošních ruských oslav Dne vítězství ovšem znovu nastolují otázku, jestli ruský prezident a s ním i značná část ruské veřejnosti nejsou až příliš zahleděni do sice slavné, ale přece jen minulosti a jestli by nebylo lepší spíše uvažovat o nějaké vizi pro časy příští. Ta Rusku zjevně schází.

Autor je komentátor Českého rozhlasu