Libor Dvořák: Šíření koronaviru může ovlivnit přijetí změny ústavy v Rusku

Jeho mluvčí Peskov to ještě před dvěma dny prakticky vylučoval a prohlašoval, že o jiné alternativě se neuvažuje.

Čtěte také

Libor Dvořák: Ústavní změny v Dumě schváleny. Nekonečný Putin

Putin v debatě s Ellou Pamfilovovou letmo zmínil, že volby se přece neruší ani v řadě jiných zemí postižených novým koronavirem – včetně těch, kde je situace mnohem horší než alespoň prozatím v Rusku.

Záleží tedy na vývoji epidemie v ruském prostředí. „Když to situace bude vyžadovat, tak toto všeruské hlasování samozřejmě přeneseme na pozdější termín, protože nic není důležitější než zdraví a životy našich občanů,“ prohlásil doslova Putin.

Připomeňme si, jak celá tato kampaň (pro většinu Rusů dosti nečekaná) probíhala: O nutnosti ústavních změn Putin poprvé promluvil 15. ledna ve svém každoročním poselství Federálnímu shromáždění.

V den Leninových narozenin

Další vývoj podle ruských kolegů novinářů i liberálních politiků a politologů hodně připomínal zvláštní operaci tajných služeb. Nejdřív přišla kouřová clona v podobě debat o právně zcela negramotných návrzích, týkajících se třeba zmínky o Bohu v základním zákoně sekulárního státu, o rodině jakožto svazku ženy a muže, o dětech jakožto „celonárodní hodnotě“ atd. Atp.

Čtěte také

Vynulovat Putinovi prezidentský tachometr byl ten nejdrzejší nápad, říká Leonid Ragozin. Rusům už to stačilo

Po skoro dvou měsících těchto pseudoústavních šprochů ale přišlo to, o co jde především – a na zbytek projednávání ústavních změn stačil v zásadě pouhý týden: 10. března přišla slavná Valentina Těreškovová, jinak významná poslankyně za stranu moci Jednotné Rusko, s návrhem na anulování dosavadních Putinových prezidentských období.

Během dalších 24 hodin tento návrh projednaly a schválily obě komory ruského parlamentu a hned po nich všechny regionální zákonodárné sbory. Dne 14. března Putin vše postoupil Ústavnímu soudu a ten o dva dny později shledal, že z hlediska ruského práva jsou všechny změny v pořádku. Už po dvou dnech, i když ze zákona na to má až rok.

A Putin tedy mohl oficiálně vyhlásit den všelidového hlasování o těchto změnách – již zmíněný 22. duben. To je mimochodem den 150. výročí narození V. I. Lenina. Pokud vám tato náhoda nepřipadá zlověstná, tak mně ano.

Libor Dvořák|foto: Věra Luptáková,Český rozhlas

Při pohledu na tuto rekapitulaci člověka maně napadne, proč ten spěch, když současné Putinovo prezidentství končí až za čtyři roky. Jeden z těch, kdo razí teorii „zvláštní operace“, politolog a publicista Fjodor Krašeninnikov, se domnívá, že hlavní důvody jsou dva. Zaprvé musí v rekordní tempu vše proběhnout proto, aby se opozice nevzchopila k nějakým účinným odvetným krokům, a za druhé proto, aby Putin v době, kdy jeho popularita povážlivě klesá, znovu prokázal svou příslovečnou ráznost a rezolutnost.

Autor je komentátor Českého rozhlasu