Libor Dvořák: Šíření koronaviru může ovlivnit přijetí změny ústavy v Rusku

20. březen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Ruský prezident Vladimir Putin

Ruský prezident Vladimir Putin při setkání s předsedkyní Ústřední volební komise Ellou Pamfilovovou připustil, že termín všelidového hlasování o ústavních změnách by z 22. dubna mohl být při nepříznivém vývoji koronavirové krize posunut na pozdější dobu.

Jeho mluvčí Peskov to ještě před dvěma dny prakticky vylučoval a prohlašoval, že o jiné alternativě se neuvažuje.

Čtěte také

Putin v debatě s Ellou Pamfilovovou letmo zmínil, že volby se přece neruší ani v řadě jiných zemí postižených novým koronavirem – včetně těch, kde je situace mnohem horší než alespoň prozatím v Rusku.

Záleží tedy na vývoji epidemie v ruském prostředí. „Když to situace bude vyžadovat, tak toto všeruské hlasování samozřejmě přeneseme na pozdější termín, protože nic není důležitější než zdraví a životy našich občanů,“ prohlásil doslova Putin.

Připomeňme si, jak celá tato kampaň (pro většinu Rusů dosti nečekaná) probíhala: O nutnosti ústavních změn Putin poprvé promluvil 15. ledna ve svém každoročním poselství Federálnímu shromáždění.

V den Leninových narozenin

Další vývoj podle ruských kolegů novinářů i liberálních politiků a politologů hodně připomínal zvláštní operaci tajných služeb. Nejdřív přišla kouřová clona v podobě debat o právně zcela negramotných návrzích, týkajících se třeba zmínky o Bohu v základním zákoně sekulárního státu, o rodině jakožto svazku ženy a muže, o dětech jakožto „celonárodní hodnotě“ atd. Atp.

Čtěte také

Po skoro dvou měsících těchto pseudoústavních šprochů ale přišlo to, o co jde především – a na zbytek projednávání ústavních změn stačil v zásadě pouhý týden: 10. března přišla slavná Valentina Těreškovová, jinak významná poslankyně za stranu moci Jednotné Rusko, s návrhem na anulování dosavadních Putinových prezidentských období.

Během dalších 24 hodin tento návrh projednaly a schválily obě komory ruského parlamentu a hned po nich všechny regionální zákonodárné sbory. Dne 14. března Putin vše postoupil Ústavnímu soudu a ten o dva dny později shledal, že z hlediska ruského práva jsou všechny změny v pořádku. Už po dvou dnech, i když ze zákona na to má až rok.

A Putin tedy mohl oficiálně vyhlásit den všelidového hlasování o těchto změnách – již zmíněný 22. duben. To je mimochodem den 150. výročí narození V. I. Lenina. Pokud vám tato náhoda nepřipadá zlověstná, tak mně ano.

Libor Dvořák, novinář, komentátor Českého rozhlasu Plus a překladatel z ruštiny

Při pohledu na tuto rekapitulaci člověka maně napadne, proč ten spěch, když současné Putinovo prezidentství končí až za čtyři roky. Jeden z těch, kdo razí teorii „zvláštní operace“, politolog a publicista Fjodor Krašeninnikov, se domnívá, že hlavní důvody jsou dva. Zaprvé musí v rekordní tempu vše proběhnout proto, aby se opozice nevzchopila k nějakým účinným odvetným krokům, a za druhé proto, aby Putin v době, kdy jeho popularita povážlivě klesá, znovu prokázal svou příslovečnou ráznost a rezolutnost.

Autor je komentátor Českého rozhlasu

Spustit audio