Libor Dvořák: Protiruské sankce? Trumpovo gesto

9. srpen 2018
Americký prezident Donald Trump na připomínce obětí útoků z 11. září

Spojené státy americké během telefonického briefingu pro novináře sdělily, že patrně od 22. srpna zavedou další dvojí vlnu zatím hlavně ekonomických sankcí proti Ruské federaci. Za dva týdny by měla být zavedena omezení, vyplývající z amerického zákona z roku 1991 o zákazu chemických a biologických zbraní, který Rusko v kauze Skripal ze 4. března letošního roku na britském území podle amerického názoru jednoznačně porušilo.

Americké rozhodnutí je možná poněkud překvapivé, protože samotných Spojených států se kauza Skripal přísně vzato bezprostředně netýká, ale jak praví britská reakce, Velká Británie je Spojeným státům povděčná za solidární gesto. Američané, respektive Donald Trump, ovšem patrně sledují své vlastní cíle.

Dvě vlny

Co tedy státní department Rusům takříkajíc slibuje? První vlna nových sankcí by měla přijít zhruba za 14 dní. Vycházet bude ze zákona z roku 1991 o zákazu chemických a biologických zbraní, podle nějž americká státní moc musí postihnout každého, kdo tento zákon poruší. Což se podle amerického oficiálního názoru v kauze Skripal stalo. 

Krym nebyl anektován, protiruské sankce je třeba obcházet, vyzývá europoslanec Kohlíček (KSČM)

Bývalý místopředseda KSČM Josef Skála, poslanec Evropského parlamentu za KSČM Jaromír Kohlíček a senátor Jaroslav Doubrava z hnutí Severočeši.cz při prohlídce vesmírného muzea v Artěku

Delegaci českých politiků překvapily změny na Krymu, který považují za součást ruského území. Tak ruský vládní list Rossijskaja Gazeta popisuje nedávnou návštěvu komunistického europoslance Jaromíra Kohlíčka, někdejšího místopředsedy KSČM Josefa Skály a senátora Jaroslava Doubravy z hnutí Severočeši.cz na anektovaném poloostrově.

Tato první vlna počítá s tím, že americkým firmám by měly být odebrány licence na vývoz „bezpečnostně citlivých“ technologií do Ruské federace. Otázkou je, oč přesně půjde, když podobné americké sankce už platí.

Další vlna by měla přijít čtvrt roku po vypuknutí té první a obnášela by další tresty – kupříkladu v podobě suspendace dosavadních diplomatických vztahů či třeba zákazu letů linek ruské státní letecké společnosti Aeroflot nad americkým územím.

Trumpův zájem

Ruská oficiální reakce na sebe nedala dlouho čekat. „Považujeme za naprosto nepřijatelné spojování nových restrikcí, jež stejně jako ty předchozí považujeme za nezákonné, s kauzou Salisbury,“ praví se v prohlášení mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova z 9. srpna. 

3781051-libor-dvorak_170413-065024_dbr.jpeg

„Ještě jednou co nejrezolutněji odmítáme jakákoli obvinění v kontextu možného podílu ruského státu na tom, co se stalo v Salisbury. O něčem takovém jednoduše nemůže být řeči,“ říká se v prohlášení mluvčího ruského prezidenta Dmitrije Peskova. Ten zároveň prohlásil, že ruská strana o žádných protiopatřeních neuvažuje – přinejmenším do okamžiku, než pochopí, oč Američanům jde.

A tady je možná jádro pudla: Spojené státy vstupují do přinejmenším potenciálních obchodních válek s celou Evropskou unií, o Číně ani nemluvě. Doma ovšem prezident Trump čelí důvodnému podezření z toho, že v prezidentských volbách v roce 2016 využil, či spíše zneužil, ruské pomoci v souboji s demokratickou kandidátkou Hillary Clintonovou. 

Teď prostě potřebuje nějaké okázalé vyloženě protiruské gesto. O což se ostatně pokusil už několikrát, aniž by ovšem dokázal závažné podezření ze spolupráce s ruskou stranou jednoznačně odvrátit. 

Spustit audio

Související