Thomas Kulidakis: V otázce Íránu narážejí USA na limity své moci
Spojené státy jsou bezesporu nejmocnější země na světě. Vývoj kolem jednostranného odstoupení od jaderné dohody s Íránem ale ukazuje, že i taková velmoc svých cílů lehce nedosáhne, pokud s ní nespolupracují ostatní země.
Pokud se tedy administrativa prezidenta Donalda Trumpa chce vyhnout mezinárodní blamáži, zoufale potřebuje získat podporu minimálně Evropanů.
Vypovězení dohody s Íránem je precedens. Jaký má teď KLDR důvod věřit Američanům? ptá se Tureček
Spojené státy odstupují od mezinárodní jaderné dohody s Íránem. Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa byla smlouva šílená, protože nemohla Íránu zabránit v získání jaderných zbraní.
Sankce uplatněné vůči Íránu vládou bývalého prezidenta Baracka Obamy v roce 2012 byly totiž úspěšné především proto, že se přidaly unijní státy a Asie. Sdílely obavy z tehdejšího jaderného programu Teheránu. To byl hlavní problém, který řeší stávající ujednání. Otázka balistických raket a rozšiřování vlivu Íránu byla a je otázka jiná a mohla být předmětem dohody další.
Íránská ekonomika sice velmi závisí na vývozu ropy, ale Spojené státy mezi jejími hlavními odběrateli nejsou. Jsou jimi především Evropané, v čele s Itálií a země asijské. V případě USA platí, že Teherán není dokonce ani mezi pěti hlavními dodavateli ropy. Na prvním místě je Kanada, na posledním Irák s přibližně šesti procenty.
Požadavek Íránu, aby Evropa nahradila výpadek dodávek do Spojených států, je tedy lehce splnitelný. Vzhledem k tomu, že naprostá většina íránské produkce směřuje do Asie, může Teherán těšit také vyjádření Indie. Ta prý uznává jen sankce vyhlášené OSN a nehodlá dodržovat sankční režim vyhlášený jedním státem.
Evropané hrají o vlastní pověst
Je Evropa ještě vůbec spojencem USA? Podle komentátorů ano i ne
V poslední době přestává být vzájemné spojenectví jednoznačné. Nevěříte? Může za to odstoupení Donalda Trumpa od pařížské klimatické dohody i nesouhlas většiny evropských států s přesunem americké ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma.
Obdobně dohodu hodlá dodržovat také Čína, Rusko a je nejisté, jestli se svých dodávek vzdají další dva velcí konzumenti Japonsko a Jižní Korea. V rozhodování těchto zemí bude také hrát roli, jak a jestli dopadne jednání Washingtonu se Severní Koreou. Japonsko summitu příliš nepřeje, Jižní Korea si jej naopak velmi přeje, ale akce Spojených států jsou důvod pro neklid v Tokiu i Soulu.
Evropané pak hrají o vlastní pověst a vládci velkých států Evropské unie také o to, jestli budou považováni za politicky a ekonomicky podřízené politiky amerického prezidenta. Který jejich názor nejenže ignoroval, ale ještě jejich firmám pohrozil druhotnými sankcemi, pokud budou s Teheránem i nadále obchodovat.
Trump chce omezit vliv Íránu, o jaderný program ani tak nejde, tvrdí novinář
Americký prezident Donald Trump v úterý oznámil, že Spojené státy jednostranně odstupují od mezinárodní dohody s Íránem o jeho jaderném programu. Teherán vzápětí reagoval, že smlouvu bude dále dodržovat, stejně jako další signatáři dohody.
Celá situace tak vede jen ke sblížení zemí, které se doposud na ničem opravdu reálném v mezinárodní politice neshodly. Čína může nabídnout a jako výhodný zbytku světa představit systém založený na její měně coby rezervní, nahrazující dolar. Však už po tom také dlouho touží. Rusko může nabídnout politickou podporu a pokračovat v pro Rusko výhodné komunikaci, jak ji předvedl na ekonomickém fóru v Petrohradě Vladimir Putin. A to, že činnost Američanů „je slepá ulička“.
Evropané pak mohou přispět svým plánem podpory investic Evropskou investiční bankou, odvetnými opatřeními v zájmu ochrany svých společností a především vedením obchodů v eurech.
Pokud tedy skutečně o dalším vývoji přijede do Evropy jednat o íránské dohodě americký ministr zahraničí Mike Pompeo, jak avizovala šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová, bude emisar Spojených států tahat za kratší konec provazu. Bude s ním možné výměnou za podporu v akcích proti Íránu vyjednat ledacos. I co se týká tarifů na ocel a hliník, i v otázce příspěvků v rámci NATO i čemkoliv jiném.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
