Libor Dvořák: Připravuje se Ukrajina na volby?
Zatímco evropští politici se obávají o spolehlivost transatlantických vazeb a vrcholní představitelé Velké Británie a Francie míří do Washingtonu, aby pár naléhavých otázek položili Donaldu Trumpovi, na Ukrajině se (možná i díky americkému prezidentovi a jeho nedávným výrokům) znovu začalo mluvit o volbách všech formátů.
Volodymyr Zelenskyj musel čelit nejen Trumpovu nerudnému výroku, že on sám je „prezident bez voleb“, že má jen 4 procenta předvolebních preferencí, ale také poznámce, že na Ukrajině „nadešel čas volit“.
Čtěte také
Zelenskyj vcelku bez afektu opáčil, že podle posledních průzkumů by ho volilo 57 procent Ukrajinců, a že kdyby ho „někdo chtěl nahradit teď hned, prostě mu to nevyjde“.
Zajímavá jsou ale i jiná čísla: Poslední průzkum veřejného mínění na téma prezidentské volby se na Ukrajině konal koncem loňského roku.
Podle toho by – v případě, že by se volby konaly teď – získal současný velvyslanec ve Velké Británii a populární bývalý nejvyšší velitel ukrajinské armády Valerij Zalužnyj. Ten by mohl počítat s 27 procenty – zájem ale zatím neprojevil. Druhý v pořadí by byl Zelenskyj se 16 procenty a třetí pak jeho předchůdce Petro Porošenko se 7 procenty.
Přes hlavy Ukrajinců i Evropanů
Ostruhy ale brousí i opozice v osobách takových starých kozáků jako je expremiérka Julie Tymošenková nebo Jurij Bojko.
Čtěte také
Posledně jmenovaný už tasil tradiční zbraně a současnou vládnoucí garnituru obvinil z toho, že „bourá pomníky, přejmenovává ulice i města a zakazuje lidem užívat svůj rodný jazyk“. Což jsou mimochodem Putinovy argumenty pro trvalé ruské vměšování do ukrajinských záležitostí už od roku 2014.
Možná ještě zajímavějším prezidentským kandidátem je ale Jevgenij Murajev, který případnou prezidentskou kampaň začal rovněž připravovat koncem loňského roku. Podle informací britské rozvědky totiž Moskva o tomto muži uvažovala jako o předsedovi loutkové vlády v případě, že by se ruské armádě podařilo právě před třemi lety obsadit Kyjev. Murajev je každopádně ve své vlasti podezírán z vlastizrady.
Ukrajina se tedy na volby prezidentské, parlamentní i regionální, i když podle ústavy mohou přijít až po skončení války, vážně připravuje. O to znepokojivější je nové zjištění, že Trumpovi lidé údajně s Rusy tajně vyjednávali už od konce listopadu, kdy byl prezidentem zvolen.
Znamená to, že Trump od samého začátku počítal se separátními rozhovory s Moskvou – přes hlavy Ukrajinců i Evropanů. O to těžší bude jakákoli dohoda mezi všemi hráči možná.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
