Své prezidentské pravomoci složil Nursultan Nazarbajev, který v čele středoasijského Kazachstánu stál skoro 30 let.
Své rozhodnutí oznámil v televizním projevu k národu. Neznamená to ale, že zcela odchází – přirozeně mu zůstává doživotní titul „vůdce národa“ a dál bude také šéfem Bezpečnostní rady státu.
Jedním z nejmladších velkoměst světa je kazašská Astana. Tento měsíc slaví své 12. narozeniny. Shodou typicky orientálních náhod Den města připadá na narozeniny prezidenta Nursultana Nazarbajeva, který vládne deváté největší zemi světa už více než dvacet let. V kazašské stepi postavil město, nad kterým bez nadsázky přechází zrak.
Přestože o podobné variantě se v posledních letech už nejednou mluvilo, pro řadu Kazachů, včetně těch z vysoké politiky, bylo jeho prohlášení nečekané. Sám Nazarbajev se přiznal, že podobné rozhodnutí pro něj nebylo zrovna snadné.
„Každá generace musí plnit své úkoly. Já i mí vrstevníci jsme pro zemi udělali, co jsme mohli. Svět se mění a přicházejí noví lidé – to je zcela přirozený proces,“ řekl Nursultan Nazarbajev.
Sociální sítě po tomto vskutku epochálním kroku doslova explodovaly. Reakce jsou přitom nejednoznačné. Leckdo sděluje, že jeho sousedé okamžitě začali odpalovat slavnostní ohňostroj – a není divu: po 30 letech u moci nejvyšší nemůžete mít jen obdivovatele.
Reakce Moskvy
Finančníci a politologové se ovšem shodují na tom, že Nazarbajev tak odstranil riziko překotných či dokonce revolučních změn a své zemi zajistil relativně klidnou budoucnost.
Nový standard kazašské národní abecedy na základě latinky má být vyhotoven do konce letošního roku. Rozhodl o tom prezident Nursultan Nazarbajev. V roce 2018 se mají změnit školní osnovy a s konečnou platností má být azbuka zrušena do roku 2025. „Je to symbolický krok, který do velké míry signalizuje kazašskou kulturní, civilizační a geopolitickou volbu,” říká Jan Šír, politolog z Katedry ruských a východoevropských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Že v žádném případě nejde o rozhodnutí neuvážené, dokládá i očekávaný vývoj nejbližších dnů a týdnů: funkci hlavy státu dočasně přebírá současný předseda kazašského senátu Kasym-Žomart Tokajev, který je pro přechodné období považován za optimální figuru.
Je to bývalý diplomat, známý na mezinárodní aréně, a především vyhovuje jak Číně, tak Rusku – což má při vlivu těchto dvou mocností v současném Kazachstánu význam jistě klíčový. Ale hlavně – je to věrný Nazarbajevův spojenec.
Co se ale po deklarovaném odchodu Nursultana Nazarbajeva z prezidentského paláce reálně stane?
O propagandě netradičních sexuálních praktik se v návrhu zákona O ochraně dětí před informacemi, poškozujícími jejich výchovu a vývoj opravdu píše a ta ruská filiace je opravdu nápadná.
Politolog Kazbek Bejsebajev připomíná, že Nazarbajev sice odchází z úřadu hlavy státu, ale zůstává předsedou největší a nejvlivnější politické strany Nur Otan, členem Ústavní rady, předsedou Bezpečnostní rady Kazachstánu a také Rady pro řízení a. s. Fond národního blahobytu.
S pomocí posledně jmenované instituce bude řešit vskutku strategické otázky národní ekonomiky, kdežto vládě přenechá jen rutinní řízení státu. Inu – není abdikace jako abdikace.
Na závěr pár slov o možné reakci Moskvy. Ta se na kazašského národního vůdce už dlouho dívá mírně řečeno skrz prsty: anexi Krymu neuznal, v zemi nahradil azbuku latinkou a další prohlubování integrace v rámci Eurasijské ekonomické unie (tedy zvyšování vlivu Moskvy) si nepřeje.
Libor Dvořák|foto:Jiří Šeda, Český rozhlas
A s největší pravděpodobností se už brzy ukáže, že Nazarbajev sice dobrovolně vyklidil post hlavy státu, ale mimořádný politický vliv si i nadále podrží, což Rusům asi velkou radost dělat nebude.
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.