Kazachstán končí s azbukou a vrací se k latince. Jde o odklon od Ruska, myslí si politolog

Podle Nazarbajeva má návrat k latince hlubokou logiku. „Je to spojeno s moderními technologiemi, s komunikacemi a zvláštnostmi vědy a vzdělávání v 21. století,” napsal prezident ve vládním listu Egemen Kazakhstan.

Rozhodnutí se dá číst jako další odklon od Ruska, v Rusku je to tak vnímáno. Bude velice zajímavé sledovat, jaká bude ruská reakce.Jan Šír

Téměř tisíc let se používalo při zápisu kazaštiny arabské písmo, po vzniku Sovětského svazu byla zavedena turkická abeceda na základě latinky. Na konci 30. let ale sovětské vedení rozhodlo o tom, že se bude v Kazachstánu používat azbuka. Podle Jana Šíra se při současném přechodu na latinku jedná o poměrně výraznou změnu.

„Přechod z cyrilice na latinku se bude týkat pouze kazaštiny, ne ruštiny. Jde o symbolický krok, který do velké míry signalizuje kazašskou kulturní, civilizační a geopolitickou volbu. Pokusy se zaváděním nového písma na bázi latinky už jsou činěny, například kazašská státní agentura vám už několik let dává, v případě, že si překliknete na kazašskou verzi, vybrat, jestli chcete číst zprávy v cyrilici nebo v latince,” říká.

Ruská reakce

Ruština je v Kazachstánu úředním jazykem. „Je to ale malinko komplikovanější. Ruština má status, který je upraven v ústavě. Ten článek je naprosto fantastický. Je v něm napsáno, že státním jazykem je kazaština, což implikuje, že ji každý státní zaměstnanec musí ovládat. Nicméně je tam dovětek, že se v úřadech může na stejné úrovni používat ruština. Tohle opatření vedlo do velké míry k tomu, že byli ze státního sektoru příslušníci ruské menšiny efektivně vytlačeni, protože kazaštinu nezvládali,” vysvětluje politlog.

Co rozhodnutí o změně písma vypovídá o geopolitickém postavení Kazachstánu? „Dá se číst jako další odklon od Ruska, v Rusku je to tak vnímáno. Bude velice zajímavé sledovat, jaká bude ruská reakce. Kazachstán není jedinou turkickou republikou bývalého Sovětského svazu, která přistoupila k tomuto kroku. K něčemu takovému sáhl už Ázerbájdžán, Uzbekistán a Turkmenistán,” odpovídá Šír.

Návštěva kazašského prezidenta Nursultana Nazarbajeva v Praze|foto: Filip Jandourek

Kosmopolitní generace Kazachů

O změně rozhodl sám prezident Nazarbajev. Politolog to vysvětluje tak, že v Kazachstánu zaujímá prezident klíčové postavení v politickém systému. „Nazarbajev stojí v čele od pozdních sovětských dob, Kazachstán nezažil v čele státu nikoho jiného. Nicméně, tohle není žádná trivialita, jde o rozhodnutí zásadního strategického významu. Je logické, že tohle rozhodnutí přijal právě prezident,” myslí si.

Podle Nazarbajeva by díky angličtině neměl být pro školní děti přechod na latinku problém. „Kazachstán si zakládá na tom, aby byla pomocí různých veřejných fondů vychována nová generace Kazachů, která bude kosmopolitní a bude angličtinu zvládat. Je to do velké míry dáno tím, že je angličtina jazykem číslo jedna ve světě. Co se týče interetnické komunikace, tam bude role ruštiny ještě dlouho významná,” tvrdí Jan Šír.